Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření

Náklady a výnosy

Náklady a výnosy se zapisují na výsledkové účty: náklady v účtové třídě 5, výnosy v třídě 6. Jejich rozdílem je výsledek hospodaření, tedy zisk nebo ztráta účetního období.

Náklad a výdaj

Náklad je spotřeba nebo úbytek hodnot za období, například spotřeba materiálu, mzdy nebo odpisy. Výdaj je odchod peněz. Často nastanou ve stejný den, nemusí: koupě stroje je výdaj hned, náklad postupně odpisy. Předplatné na rok je výdaj teď, náklad rozložený do dvanácti měsíců.

Výnos a příjem

Výnos je přírůstek hodnot za období, například tržba za služby provedené v prosinci. Příjem je přítok peněz. Tržba je výnosem v období, kdy byla služba poskytnuta, i když odběratel zaplatí až v lednu.

• Účtuje-li účetní jednotka o DPH na účtu skupiny 34, daň není součástí nákladů ani výnosů (bod 2.3 Českého účetního standardu pro podnikatele č. 019 (otevře se v nové kartě)).
• Slevy a srážky jsou u dodavatele součástí tržeb; lze pro ně zřídit samostatné analytické účty (ČÚS 019, bod 4.1.1).
• Analytické účty nákladů se volí i s ohledem na daň z příjmů, aby šly snadno najít daňově neuznatelné náklady (ČÚS 019, bod 3.1.2). Například reprezentace na účtu 513 není daňovým nákladem (§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP), stejně jako pokuty a penále (§ 25 odst. 1 písm. f) ZDP).

Akruální princip: náklad patří do období, se kterým souvisí

Účetní jednotky účtují do období, se kterým skutečnosti časově a věcně souvisejí, a o nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí (§ 3 odst. 1 zákona o účetnictví (otevře se v nové kartě)).

Během roku se většina případů vyřeší sama: faktura za březen přijde v březnu a do března se i zaúčtuje. Problém je na přelomu roku a u plateb za delší období. Pro ně má účetnictví několik nástrojů a vybírá se podle toho, co je známo: částka, období a zda už byly peníze zaplaceny.

Jak zásady účetnictví a věrný a poctivý obraz souvisejí s akruálním principem, vysvětluje kapitola Úvod do účetnictví.

Časové rozlišení (381 až 385)

Časové rozlišení přesune náklad nebo výnos do období, kam věcně patří. Použije se, jen když jsou v okamžiku účtování současně známy účel, částka a období, kterých se týká (§ 13 odst. 2 a § 19 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

381 Náklady příštích období

Výdaje běžného období, které jsou nákladem příštích období, například nájemné placené předem nebo předplatné (ČÚS 017, bod 3.11.1). Aktivní účet.

382 Komplexní náklady příštích období

Náklady, které se sledují ve vztahu k určitému účelu, například příprava a záběh výroby nebo dlouhodobá propagace. Zúčtují se nejpozději do čtyř let od zaúčtování na účet skupiny 38, s výjimkou případů ze smluv nebo předpisů (ČÚS 017, bod 3.11.2).

383 Výdaje příštích období

Náklady, které souvisejí s běžným obdobím, ale výdaj na ně ještě nebyl uskutečněn, například nájemné placené pozadu nebo prémie vyplácené po skončení roku (ČÚS 017, bod 3.11.3). Pasivní účet.

384 Výnosy příštích období

Příjmy běžného období, které věcně patří do výnosů příštích období, například nájemné přijaté předem nebo předplacené servisní paušály (ČÚS 017, bod 3.11.4). Pasivní účet.

385 Příjmy příštích období

Dosud nepřijaté částky, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného období a nejsou zaúčtovány na účtech pohledávek, například výnosové provize (ČÚS 017, bod 3.11.5). Aktivní účet.

• Časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody (ČÚS 017, bod 3.11).
• V rozvaze se časové rozlišení vykazuje buď v položkách C.II.3. Časové rozlišení aktiv a C.III. Časové rozlišení pasiv, nebo v samostatných položkách D. Kombinovat oba způsoby nelze a v aktivech i pasivech musí být stejný (§ 13 odst. 1 a § 19 odst. 1 vyhlášky).
• Časové rozlišení není nutné u nevýznamných částek, pokud tím účetní jednotka prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření, a u pravidelně se opakujících výdajů a příjmů, pokud se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů (ČÚS 019, bod 6.4). Postup stanoví účetní jednotka ve vnitřní směrnici a nesmí jej každoročně měnit (ČÚS 019, bod 6.5); významnost posuzuje podle § 19 odst. 7 zákona o účetnictví.

Dohadné položky (388 a 389)

Dohadná položka se použije, když náklad nebo výnos do období nepochybně patří, ale chybí doklad a přesná částka se zatím nezná. Částka se odhadne a po příchodu dokladu se dohad zúčtuje.

Vyhláška popisuje dohadné účty jako částky stanovené například podle smluv, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a proto není známa jejich přesná výše (§ 10 odst. 7 a § 17 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro krátkodobé obdobně § 11 odst. 2 a § 18 odst. 2). Tím se liší od výdajů a příjmů příštích období, kde je částka známá.

389 Dohadné účty pasivní

Typicky nevyfakturované dodávky, například energie za prosinec vyúčtovaná až v únoru, nebo nákladové úroky, které banka do vyúčtování nezahrnula (ČÚS 017, bod 3.11.7). Zápis MD náklad / D 389.

388 Dohadné účty aktivní

Například pojistná náhrada za škodu, jejíž výši pojišťovna k rozvahovému dni nepotvrdila, nebo výnosové úroky, které banka nevyúčtovala (ČÚS 017, bod 3.11.6). Zápis MD 388 / D výnos.

DPH se do dohadné položky nezahrnuje. Odpočet daně lze uplatnit až s daňovým dokladem (§ 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH), proto se daň zaúčtuje až ze skutečné faktury.

Rezervy (451, 453, 459)

Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni pravděpodobné nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik vzniku. Rezerva musí představovat nejlepší odhad a nesmí sloužit k úpravě hodnot aktiv (§ 26 odst. 3 zákona o účetnictví (otevře se v nové kartě)).

• Tvorba rezervy se účtuje na vrub nákladů, její použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů. Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek, jejich zůstatky se převádějí do dalšího období a jejich výši a odůvodněnost účetní jednotka ověřuje nejméně při každé inventarizaci (§ 57 vyhlášky).
• Které rezervy bude tvořit a jak, stanoví účetní jednotka ve vnitřním předpisu (ČÚS 004, body 2.2 a 3.3).
• Provozní rezervy se účtují na vrub skupiny 55, finanční na vrub skupiny 57 a rezerva na daň z příjmů na vrub skupiny 59 (ČÚS 004, bod 4.1).
• Rozdíl proti opravné položce: rezerva kryje budoucí dluh nebo náklad, opravná položka snižuje hodnotu majetku, který už firma má. Rozdíl proti dohadné položce: dohad se týká plnění, které už proběhlo.

Rezerva na daň z příjmů se vykazuje, když se účetní závěrka sestavuje dřív, než je daň řádně vyčíslena (§ 16 odst. 3 vyhlášky). Tvorba ostatních rezerv není daňovým nákladem, protože ZDP uznává jen rezervy podle zvláštního zákona (§ 24 odst. 2 písm. i) ZDP). Při jejich rozpuštění lze výsledek hospodaření pro daň o stejnou částku snížit (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 3 ZDP).

Výsledek hospodaření

Na konci roku se zůstatky nákladů převedou na vrub účtu 710 Účet zisků a ztrát a zůstatky výnosů do jeho prospěchu. Zůstatek účtu 710 je výsledek hospodaření a převede se na konečný účet rozvažný 702 (ČÚS 002, bod 2.2.2).

Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění (příloha č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) skládá výsledek z provozního a finančního výsledku hospodaření. Jejich součtem je výsledek před zdaněním, po odečtení daně z příjmů výsledek po zdanění a nakonec výsledek hospodaření za účetní období. Ten se musí rovnat položce A.V. v pasivech rozvahy (§ 4 odst. 10 vyhlášky). Vyhláška připouští i účelové členění (příloha č. 3).

• Provozní výsledek hospodaření tvoří tržby, výkonová spotřeba, změna stavu zásob a aktivace, osobní náklady, úpravy hodnot (odpisy, opravné položky) a ostatní provozní výnosy a náklady.
• Finanční výsledek hospodaření tvoří úroky, kurzové rozdíly a výnosy a náklady z finančního majetku.
• Daň z příjmů splatná se účtuje MD 591 / D 341, odložená na účet 592.

Jak se z výsledku hospodaření dojde k základu daně, popisuje kapitola Daň z příjmů, rozdělení zisku kapitola Vlastní kapitál a sestavení výkazů kapitola Účetní závěrka.

Jak to vede Saldo

Časové rozlišení, dohadné položky a rezervy zadáte v Saldu jako uzávěrkové operace. Saldo je zaúčtuje a pohlídá jejich zúčtování.

• Náklady a výnosy příštích období (381, 384) zaúčtuje z nákladu nebo výnosu už zaúčtované faktury a rozpouští je podle měsíčního plánu, stejnou částku za každý celý měsíc. Rozpuštění zaúčtujete z měsíční nebo roční kontroly.
• Výdaje a příjmy příštích období (383, 385) a dohadné položky (389, 388) zúčtuje obráceným zápisem ke dni, kdy přijde skutečný doklad; ten se pak účtuje sám. Výsledek je stejný jako v příkladu 2: rozdíl proti odhadu jde do nového roku.
• Rezervu zaúčtuje na vrub nákladového účtu, výchozí je 554, ve prospěch účtu 459, 451 nebo 453; čerpání nebo zrušení v libovolné části zaúčtuje opačně. Částky dohadů a rezerv Saldo nepočítá, zadáte je sami.
• Splatnou daň zaúčtuje 591/341 v roční uzávěrce, viz Zaúčtovat daň z příjmů právnických osob. Uzavírací zápisy na účty 710 a 702 a otevření na 701 Saldo neúčtuje; počáteční stavy dalšího roku počítá ze zápisů a jejich seznam stáhnete v uzávěrkových operacích.
• Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění ukazuje stránka Rozvaha a výsledovka.

Shrnutí

• Náklady se účtují v třídě 5, výnosy v třídě 6; jejich rozdíl je výsledek hospodaření.
• Náklad a výnos patří do období, se kterým věcně a časově souvisí, bez ohledu na platbu (§ 3 odst. 1 zákona o účetnictví).
• Časové rozlišení (381 až 385) se použije, když je známý účel, částka i období; pokuty, penále, manka a škody se nerozlišují.
• Dohadné položky (388, 389) zachytí plnění, ke kterému chybí doklad a přesná částka; DPH se zaúčtuje až z dokladu.
• Rezerva kryje pravděpodobný budoucí dluh nebo náklad s nejistou výší nebo okamžikem; daňovým nákladem je jen podle zákona o rezervách.
• Na konci roku se náklady a výnosy převedou na účet 710 a výsledek na konečný účet rozvažný 702.
• Při otevření knih se zisk nebo ztráta minulého roku převede na účet skupiny 43 a čeká na rozhodnutí valné hromady.

Časté otázky