Učebnice účetnictví · kapitola 3 z 16
Rozvaha: aktiva, pasiva a bilanční princip
Rozvaha ukazuje k jednomu dni, jaký majetek firma má a z jakých zdrojů ho pořídila. Kapitola vysvětluje aktiva a pasiva, proč se jejich součty vždy rovnají, jak je rozvaha uspořádaná podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. a jak ji mění jednotlivé účetní případy.
Na této stránce
Co je rozvaha
Rozvaha (bilance) je spolu s výkazem zisku a ztráty a přílohou součástí účetní závěrky (§ 18 odst. 1 zákona o účetnictví). Zachycuje stav ke konci rozvahového dne (§ 19 odst. 2), nikoli pohyby během roku.
Rozvaha je jako fotografie: ukazuje stav v jednom okamžiku. Výkaz zisku a ztráty je spíš film, který ukazuje, kolik firma za období vydělala a utratila. Obě části propojuje výsledek hospodaření, který se ve výkazu zisku a ztráty spočítá a v rozvaze se objeví mezi zdroji financování.
- Aktiva
- Majetek a jiná aktiva, která firma ovládá a ze kterých očekává užitek: stroje, zásoby, pohledávky, peníze, ale také náklady zaplacené dopředu.
- Pasiva
- Zdroje, ze kterých je majetek financován: vlastní kapitál a cizí zdroje.
- Vlastní kapitál
- Zdroje vložené vlastníky (základní kapitál, ážio) a zdroje vytvořené činností firmy (fondy ze zisku, výsledky hospodaření).
- Cizí zdroje
- Rezervy a závazky, tedy dluhy vůči dodavatelům, bance, zaměstnancům, státu nebo společníkům.
- Rozvahový den
- Den, ke kterému se rozvaha sestavuje a kdy se uzavírají účetní knihy, u řádné závěrky poslední den účetního období (§ 19 odst. 1).
Aktiva a pasiva
Aktiva se v rozvaze dělí na dlouhodobá (stálá) a oběžná. Dlouhodobý je majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok (§ 19 odst. 8 zákona o účetnictví). Pohledávky a závazky se ve výkazu člení podle doby splatnosti k okamžiku, ke kterému se závěrka sestavuje (§ 10, 11, 17 a 18 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).
| Položka | Strana | Řádek rozvahy |
|---|---|---|
| Stroj používaný ve výrobě | Aktiva | B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory |
| Software, který firma používá několik let | Aktiva | B.I.2.1. Software |
| Materiál na skladě | Aktiva | C.I.1. Materiál |
| Pohledávka za odběratelem splatná za 30 dní | Aktiva | C.II.2.1. Pohledávky z obchodních vztahů |
| Hotovost v pokladně | Aktiva | C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně |
| Peníze na bankovním účtu | Aktiva | C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech |
| Nájemné zaplacené na příští rok | Aktiva | D.1. (nebo C.II.3.1.) Náklady příštích období |
| Základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku | Pasiva | A.I.1. Základní kapitál |
| Zisk letošního roku | Pasiva | A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období |
| Úvěr od banky splatný za čtyři roky | Pasiva | C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím |
| Neuhrazená faktura od dodavatele | Pasiva | C.II.4. Závazky z obchodních vztahů |
| Mzdy zaměstnanců k výplatě | Pasiva | C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům |
| DPH k odvodu finančnímu úřadu | Pasiva | C.II.8.5. Stát – daňové závazky a dotace |
Některé položky mohou být podle zůstatku na obou stranách. Nadměrný odpočet DPH je pohledávkou za státem a patří do aktiv, daň k odvodu do pasiv. Přečerpaný bankovní účet se vykáže jako krátkodobý závazek k úvěrovým institucím (§ 12a odst. 2 vyhlášky).
Bilanční princip
Každý majetek má svůj zdroj, proto se aktiva celkem vždy rovnají pasivům celkem. Vyhláška to stanoví výslovně (§ 4 odst. 10 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).
Bilanční rovnici lze zapsat jako aktiva = vlastní kapitál + cizí zdroje. Po úpravě vlastní kapitál = aktiva − cizí zdroje. Vlastní kapitál je tedy to, co by vlastníkům zbylo, kdyby firma prodala majetek za účetní hodnoty a zaplatila všechny dluhy. Je-li záporný, dluhy převyšují majetek.
Rovnost platí vždy, protože každý účetní případ se zapisuje podvojně, na straně Má dáti jednoho účtu a na straně Dal jiného, viz Účty a podvojný zápis. Nesedí-li rozvaha, je chyba v zápisech nebo v zařazení účtů do řádků, ne v principu.
Struktura rozvahy podle vyhlášky 500/2002 Sb.
Uspořádání a označení položek rozvahy stanoví příloha č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Položky se označují písmeny, římskými a arabskými číslicemi a uvádějí se ve stanoveném pořadí (§ 4 odst. 1 a 2 vyhlášky). Tabulky ukazují hlavní položky a účty, ze kterých se obvykle sestavují.
| Označení | Položka | Typické účty |
|---|---|---|
| A. | Pohledávky za upsaný základní kapitál | 353 |
| B.I. | Dlouhodobý nehmotný majetek | 01x, 041, 051, snížené o oprávky 07x a opravné položky |
| B.II. | Dlouhodobý hmotný majetek | 02x, 03x, 042, 052, snížené o oprávky 08x a opravné položky |
| B.III. | Dlouhodobý finanční majetek | 06x, 043, 053 |
| C.I. | Zásoby | 11x, 12x, 13x, 15x, snížené o opravné položky 19x |
| C.II. | Pohledávky (C.II.1. dlouhodobé, C.II.2. krátkodobé) | 311 až 315, 335, 351, 354, 355, 371, 374, 378, 388 a účty skupin 33 a 34 s aktivním zůstatkem, snížené o 391 |
| C.III. | Krátkodobý finanční majetek | 25x |
| C.IV. | Peněžní prostředky | 211, 213, 221, 261 |
| D. | Časové rozlišení aktiv (nebo C.II.3.) | 381, 382, 385 |
| Označení | Položka | Typické účty |
|---|---|---|
| A.I. | Základní kapitál | 411, 419 |
| A.II. | Ážio a kapitálové fondy | 412, 413, 414 |
| A.III. | Fondy ze zisku | 421, 423, 427 |
| A.IV. | Výsledek hospodaření minulých let | 428, 429 |
| A.V. | Výsledek hospodaření běžného účetního období | výnosy (třída 6) minus náklady (třída 5) |
| A.VI. | Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku | 432 |
| B. | Rezervy | 45x |
| C.I. | Dlouhodobé závazky | 461, 47x, 481 |
| C.II. | Krátkodobé závazky | 231, 24x, 32x, 331, 333, 336, 36x, 372, 379, 389 a účty skupiny 34 s pasivním zůstatkem |
| D. | Časové rozlišení pasiv (nebo C.III.) | 383, 384 |
- Rozvahu v plném rozsahu sestavuje velká a střední účetní jednotka a malá nebo mikro účetní jednotka s povinným auditem (§ 3a odst. 1 vyhlášky).
- Malá účetní jednotka bez auditu smí sestavit zkrácenou rozvahu jen z položek označených písmeny a římskými číslicemi, s položkami C.II.1., C.II.2. a C.II.3. navíc. Mikro účetní jednotce bez auditu stačí položky označené písmeny (§ 3a odst. 2).
- Výkaz zisku a ztráty sestavuje obchodní společnost, tedy i každá s.r.o., vždy v plném rozsahu (§ 3a odst. 3).
- Aktiva běžného období se v rozvaze uvádějí ve třech sloupcích: brutto, korekce (oprávky a opravné položky) a netto. Minulé období se uvádí v netto hodnotě (§ 4 odst. 4 a 5).
- Položky, které jsou za běžné i minulé období nulové, se neuvádějí. Částky se vykazují v celých tisících (§ 4 odst. 6 a 9).
- Časové rozlišení vykáže firma buď v položkách C.II.3. a C.III., nebo v položkách D. Kombinovat oba způsoby nelze a v aktivech i pasivech musí být stejný (§ 13 odst. 1 a § 19 odst. 1 vyhlášky).
Kategorii účetní jednotky a další důsledky pro závěrku popisuje kapitola Účetní závěrka, jednotlivé účty kapitola Účtová osnova.
Řešený příklad: rozvaha nové firmy
Modrá dílna s.r.o. (smyšlená firma, není plátcem DPH) vznikla v březnu 2026 se základním kapitálem 200 000 Kč. Do konce března přijala úvěr, koupila stroj a materiál a část faktur zaplatila. Odpisy a ostatní náklady v příkladu pomíjíme.
| Účetní případ | Částka | MD | D |
|---|---|---|---|
| Upsání základního kapitálu společníkem při vzniku společnosti | 200 000 | 353 Pohledávky za upsaný základní kapitál | 411 Základní kapitál |
| Splacení vkladu na bankovní účet společnosti | 200 000 | 221 Bankovní účty | 353 Pohledávky za upsaný základní kapitál |
| Přijetí bankovního úvěru se splatností 4 roky | 300 000 | 221 Bankovní účty | 461 Závazky k úvěrovým institucím |
| Faktura za stroj | 250 000 | 042 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek | 321 Dodavatelé |
| Zařazení stroje do užívání | 250 000 | 022 Hmotné movité věci a jejich soubory | 042 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek |
| Faktura za materiál na sklad | 40 000 | 112 Materiál na skladě | 321 Dodavatelé |
| Výběr hotovosti z bankovního účtu | 20 000 | 261 Peníze na cestě | 221 Bankovní účty |
| Příjem hotovosti do pokladny | 20 000 | 211 Pokladna | 261 Peníze na cestě |
| Částečná úhrada faktury za stroj | 150 000 | 321 Dodavatelé | 221 Bankovní účty |
| Označení | Položka | Částka |
|---|---|---|
| B.II.2. | Hmotné movité věci a jejich soubory | 250 000 |
| C.I.1. | Materiál | 40 000 |
| C.IV.1. | Peněžní prostředky v pokladně | 20 000 |
| C.IV.2. | Peněžní prostředky na účtech (200 000 + 300 000 − 20 000 − 150 000) | 330 000 |
| Aktiva celkem | 640 000 | |
| A.I.1. | Základní kapitál | 200 000 |
| C.I.2. | Dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím | 300 000 |
| C.II.4. | Krátkodobé závazky z obchodních vztahů (250 000 + 40 000 − 150 000) | 140 000 |
| Pasiva celkem | 640 000 |
Pohledávka za upsaný kapitál (353) je po splacení vkladu nulová, proto položka A. v rozvaze chybí. Účet 261 je po převodu hotovosti také nulový. Úvěr se splatností čtyři roky je dlouhodobý závazek, neuhrazená část faktur krátkodobý. Výsledek hospodaření je nulový, protože firma zatím nemá náklady ani výnosy. Mikro účetní jednotka by ve zkrácené rozvaze uvedla jen položky označené písmeny: B. Stálá aktiva 250 000 Kč, C. Oběžná aktiva 390 000 Kč, A. Vlastní kapitál 200 000 Kč, B.+C. Cizí zdroje a C. Závazky 440 000 Kč. Oceňování a odpisům stroje se věnuje kapitola Dlouhodobý majetek.
Čtyři typy rozvahových změn
Každý účetní případ, který se týká jen rozvahových účtů, změní rozvahu jedním ze čtyř způsobů. Rovnost aktiv a pasiv se přitom nikdy neporuší.
| Typ | Co se stane | Bilanční suma | Příklad |
|---|---|---|---|
| A+ A− | Jedno aktivum vzroste, jiné klesne o stejnou částku | Nezmění se | Nákup materiálu za hotové |
| P+ P− | Jeden zdroj vzroste, jiný klesne | Nezmění se | Banka zaplatí dodavateli z úvěru |
| A+ P+ | Aktiva i pasiva vzrostou | Vzroste | Nákup na fakturu, přijetí úvěru |
| A− P− | Aktiva i pasiva klesnou | Klesne | Úhrada závazku z bankovního účtu |
Řešený příklad: změny v dubnu
Modrá dílna s.r.o. pokračuje v dubnu 2026 od rozvahy k 31. 3. 2026 s bilanční sumou 640 000 Kč.
| Účetní případ | Částka | MD | D |
|---|---|---|---|
| Nákup materiálu za hotové (A+ A−) | 5 000 | 112 Materiál na skladě | 211 Pokladna |
| Banka uhradila fakturu dodavateli z krátkodobého úvěru (P+ P−) | 60 000 | 321 Dodavatelé | 231 Krátkodobé úvěry |
| Faktura za další materiál (A+ P+) | 30 000 | 112 Materiál na skladě | 321 Dodavatelé |
| Úhrada faktury dodavateli z bankovního účtu (A− P−) | 50 000 | 321 Dodavatelé | 221 Bankovní účty |
| Po případu | Aktiva celkem | Pasiva celkem |
|---|---|---|
| Výchozí stav k 31. 3. 2026 | 640 000 | 640 000 |
| Nákup materiálu za hotové | 640 000 | 640 000 |
| Úhrada dodavateli z úvěru | 640 000 | 640 000 |
| Faktura za materiál | 670 000 | 670 000 |
| Úhrada faktury z účtu | 620 000 | 620 000 |
Na konci dubna má firma materiál 75 000 Kč, v pokladně 15 000 Kč a na účtu 280 000 Kč. Mezi pasivy přibyl krátkodobý úvěr 60 000 Kč a závazky vůči dodavatelům klesly na 60 000 Kč. Součet obou stran je 620 000 Kč.
Rozvaha a výsledek hospodaření
Náklady a výnosy rozvahu také mění, ale nepřímo, přes výsledek hospodaření. Výnos zvyšuje vlastní kapitál, náklad ho snižuje.
Když firma spotřebuje materiál, ubude zásob v aktivech a zároveň vznikne náklad, který sníží výsledek hospodaření v pasivech. Když vystaví fakturu za službu, přibude pohledávka v aktivech a výnos zvýší výsledek hospodaření. Proto se výsledkové operace chovají jako změny A− P− nebo A+ P+, jen místo konkrétního zdroje se mění řádek A.V.
Řešený příklad: výsledkové operace v květnu
Modrá dílna s.r.o. v květnu 2026 spotřebovala materiál a vyfakturovala první zakázku.
| Účetní případ | Částka | MD | D |
|---|---|---|---|
| Výdejka materiálu do spotřeby | 25 000 | 501 Spotřeba materiálu | 112 Materiál na skladě |
| Vydaná faktura za opravu stroje zákazníkovi | 70 000 | 311 Odběratelé | 602 Tržby z prodeje služeb |
Aktiva se změní o −25 000 Kč (materiál) a +70 000 Kč (pohledávka), celkem na 665 000 Kč. Výsledek hospodaření za květen je 70 000 − 25 000 = 45 000 Kč a v rozvaze se objeví v řádku A.V., takže pasiva mají také 665 000 Kč. Jak se náklady a výnosy převádějí do rozvahy při uzavírání knih, ukazuje kapitola Účty a podvojný zápis.
Jak to vede Saldo
Stránka Rozvaha a výsledovka sestaví rozvahu i výkaz zisku a ztráty přímo z účetních zápisů zvoleného roku. Nahoře ukáže kontroly Předvaha, Aktiva = pasiva a Všechny účty zařazené. Výsledek běžného roku zapíše do řádku A.V. průběžně, takže rozvaha vychází i v průběhu roku bez uzavření účtů. Účty řadí do řádků podle prvních tří číslic a oprávky a opravné položky dává na řádek majetku, který snižují (Jak se účty řadí do rozvahy a výsledovky). Rozsah rozvahy se řídí kategorií účetní jednotky, kterou nastavíte v Nastavení na kartě Účetnictví a DPH; bez nastavení Saldo počítá s mikro účetní jednotkou.
Shrnutí
- Rozvaha ukazuje stav majetku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv) k rozvahovému dni.
- Aktiva celkem se vždy rovnají pasivům celkem; vlastní kapitál je rozdíl mezi aktivy a cizími zdroji.
- Uspořádání položek stanoví příloha č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.: aktiva A. až D., pasiva A. až D.
- Majetek je dlouhodobý při době použitelnosti nad jeden rok, pohledávky a závazky se člení podle splatnosti k okamžiku závěrky.
- Rozvahové změny jsou čtyř typů: A+ A−, P+ P−, A+ P+ a A− P−; první dva bilanční sumu nemění.
- Náklady a výnosy mění rozvahu přes výsledek hospodaření v řádku A.V., který se musí rovnat výsledku ve výkazu zisku a ztráty.
- Rozsah rozvahy závisí na kategorii účetní jednotky a auditu; mikro bez auditu uvádí jen položky označené písmeny.
Časté otázky
Co je rozvaha?
Výkaz, který k rozvahovému dni ukazuje aktiva firmy a zdroje jejich krytí, tedy vlastní kapitál a cizí zdroje. Je součástí účetní závěrky spolu s výkazem zisku a ztráty a přílohou (§ 18 zákona o účetnictví).
Proč se aktiva musí rovnat pasivům?
Každý majetek je z něčeho financován a každý účetní případ se zapisuje podvojně. Vyhláška č. 500/2002 Sb. rovnost aktiv a pasiv celkem výslovně vyžaduje (§ 4 odst. 10).
Kde je v rozvaze zisk?
Zisk běžného roku je v pasivech v řádku A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období, zisky a ztráty minulých let v řádku A.IV.
Jaký je rozdíl mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty?
Rozvaha ukazuje stav k jednomu dni, výkaz zisku a ztráty náklady, výnosy a výsledek hospodaření za celé období. Výsledek z výkazu se musí rovnat řádku A.V. rozvahy.
Musí malá s.r.o. sestavit rozvahu v plném rozsahu?
Ne, pokud nemá povinný audit. Malá účetní jednotka uvádí položky označené písmeny a římskými číslicemi s rozdělením pohledávek, mikro účetní jednotka jen položky označené písmeny (§ 3a odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).
Co znamená brutto, korekce a netto?
Brutto je ocenění majetku před snížením, korekce jsou oprávky a opravné položky a netto je jejich rozdíl. V těchto třech sloupcích se uvádějí aktiva běžného období (§ 4 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).