Slovník účetních pojmů

Zásada, podle které se účtuje do období, s nímž skutečnost časově a věcně souvisí, a o nákladech a výnosech „bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí“ (§ 3 odst. 1 ZoÚ (otevře se v nové kartě)). Služba poskytnutá v prosinci proto patří do nákladů prosince, i když se zaplatí v lednu. Princip v účetnictví zajišťují pohledávky a závazky, časové rozlišení a dohadné položky.

Viz také: Časové rozlišení, Výdaje a příjmy, Dohadné položky. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Majetek účetní jednotky vykazovaný v rozvaze: A. Pohledávky za upsaný základní kapitál, B. Stálá aktiva (dlouhodobý nehmotný, hmotný a finanční majetek), C. Oběžná aktiva (zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky) a D. Časové rozlišení aktiv. Dlouhodobé je to, co má dobu použitelnosti nebo splatnosti delší než jeden rok (§ 19 odst. 8 ZoÚ).

Viz také: Pasiva, Rozvaha, Dlouhodobý majetek, Zásoby. Podrobně v kapitole Rozvaha: aktiva, pasiva a bilanční princip.

Aktivní účty sledují majetek: počáteční stav a přírůstky se zapisují na MD, úbytky na D a zůstatek bývá na straně MD. Pasivní účty sledují vlastní kapitál a závazky: počáteční stav a přírůstky jsou na D, úbytky na MD a zůstatek na D. Některé účty mohou mít zůstatek na obou stranách, například 343 Daň z přidané hodnoty podle toho, zda převažuje daňová povinnost, nebo nadměrný odpočet.

Viz také: Má dáti a Dal, Rozvahové a výsledkové účty, Aktiva, Pasiva. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Podrobnější členění syntetického účtu, například účtu 311 Odběratelé podle jednotlivých odběratelů nebo účtu 221 podle bankovních účtů (§ 46 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Syntetický účet je účet hlavní knihy, v praxi trojmístný, odvozený z účtové skupiny směrné účtové osnovy. Částky na analytických účtech musí odpovídat obratům a zůstatkům syntetického účtu, ke kterému se vedou (§ 16 odst. 1 ZoÚ).

Viz také: Účtový rozvrh, Hlavní kniha, Saldokonto. Podrobně v kapitole Směrná účtová osnova: účtové třídy 0–7 a účtový rozvrh.

Ověření řádné nebo mimořádné účetní závěrky nezávislým auditorem. Povinnost mají podle § 20 ZoÚ (otevře se v nové kartě) velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu), střední účetní jednotky a jednotky, kterým ji ukládá zvláštní předpis. Kdo má povinný audit, vyhotovuje i výroční zprávu a sestavuje závěrku v plném rozsahu.

Viz také: Kategorie účetních jednotek, Výroční zpráva, Sbírka listin. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Účet 221 Bankovní účty zachycuje peněžní prostředky na účtech v bankách a spořitelních a úvěrních družstvech; účtuje se na základě výpisů, analyticky podle jednotlivých účtů (ČÚS č. 016). Účet má obvykle zůstatek na straně MD; pasivní zůstatek k rozvahovému dni se vykazuje jako krátkodobý závazek k úvěrovým institucím (§ 12a vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Párování plateb v Saldu popisuje kapitola Banka a pokladna.

Viz také: Pokladna, Peníze na cestě, Kurzový rozdíl. Podrobně v kapitole Peníze v účetnictví: pokladna, banka, peníze na cestě a kurzové rozdíly.

Náhrady, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci při pracovní cestě: jízdní výdaje, ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje (§ 151 a násl. zákoníku práce, druhy v § 156). Účtují se do nákladů na účet 512 Cestovné; výši stravného a průměrné ceny pohonných hmot pro daný rok uvádí Sazby a limity a náhrady spočítá kalkulačka cestovních náhrad.

Viz také: Hrubá mzda, Náklady. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Část pasiv, kterou tvoří rezervy a závazky (dluhy), tedy zdroje, které účetní jednotka v budoucnu vydá nebo vrátí. V rozvaze jde o položky B. Rezervy a C. Závazky v členění na dlouhodobé a krátkodobé podle splatnosti delší, nebo nejvýše jeden rok.

Viz také: Pasiva, Závazek, Rezervy, Vlastní kapitál. Podrobně v kapitole Rozvaha: aktiva, pasiva a bilanční princip.

Účtování nákladů a výnosů do období, se kterým věcně souvisejí, když se platba uskuteční v jiném období. Používá se, jsou-li při zaúčtování známy účel, částka i období, kterých se týká (§ 13 a 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Patří sem náklady příštích období (381), výdaje příštích období (383), výnosy příštích období (384) a příjmy příštích období (385).

Viz také: Náklady příštích období, Výdaje příštích období, Výnosy příštích období, Příjmy příštích období, Dohadné položky. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Standardy (ČÚS), které vydává Ministerstvo financí podle § 36 ZoÚ a které blíže popisují účetní metody a postupy účtování, například otevírání a uzavírání účetních knih, zásoby, kurzové rozdíly nebo inventarizační rozdíly. Standardy pro podnikatele jsou číslované od 001. Podnikatel se od nich smí odchýlit, jen pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz, a odchylku s důvody musí uvést v příloze účetní závěrky.

Viz také: Zákon o účetnictví, Vyhláška č. 500/2002 Sb., Věrný a poctivý obraz. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Částka, která zaměstnanci zbude z hrubé mzdy po odečtení jeho pojistného na sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň snížené o slevy a daňové zvýhodnění, případně zvýšené o daňový bonus. Z ní se ještě provádějí srážky, například exekuce nebo spoření. Výplata se účtuje MD 331 Zaměstnanci a D 221 nebo 211; výpočet ukazuje kalkulačka čisté mzdy.

Viz také: Hrubá mzda, Pojistné na sociální a zdravotní pojištění, Záloha na daň ze závislé činnosti, Daňový bonus. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Nepřímá daň (DPH), kterou plátce přičítá k ceně svých zdanitelných plnění (daň na výstupu) a zároveň si odečítá daň z přijatých plnění (daň na vstupu); státu odvádí rozdíl. Upravuje ji zákon č. 235/2004 Sb. (otevře se v nové kartě), uplatňuje se základní, nebo snížená sazba (§ 47 ZDPH) a v účetnictví se zúčtovává na účtu 343. Aktuální sazby a hranice registrace uvádí přehled Sazby a limity.

Viz také: Plátce DPH, Den uskutečnění zdanitelného plnění, Odpočet DPH, Zdaňovací období DPH. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Daň (DPFO), kterou platí fyzické osoby podle § 2 a násl. ZDP. Základ daně je součet dílčích základů z příjmů ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a ostatních příjmů (§ 6 až 10); daň se počítá progresivní sazbou podle § 16 a snižuje o slevy a daňové zvýhodnění. Pro OSVČ výpočet ukazuje kalkulačka daně OSVČ.

Viz také: Základ daně, Sleva na dani, Paušální výdaje, Osoba samostatně výdělečně činná. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Daň (DPPO), kterou platí obchodní korporace a další právnické osoby podle § 17 a násl. ZDP. Základ daně se zjistí z účetního výsledku hospodaření upraveného o položky podle ZDP (§ 23) a zdaní se sazbou podle § 21; aktuální sazbu uvádí Sazby a limity. Splatná daň se účtuje MD 591 Daň z příjmů – splatná a D 341 Daň z příjmů; výpočet ukazuje kalkulačka.

Viz také: Základ daně, Daňově neuznatelný náklad, Daňová ztráta, Odložená daň. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Evidence podnikající fyzické osoby, která nevede účetnictví, neuplatňuje výdaje procentem z příjmů a jejíž daň není rovna paušální dani (§ 7 odst. 13 ZDP). Podle § 7b ZDP (otevře se v nové kartě) obsahuje údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně a o majetku a dluzích; k poslednímu dni roku se zjišťuje skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů. Na rozdíl od účetnictví sleduje příjmy a výdaje, nikoli náklady a výnosy.

Viz také: Osoba samostatně výdělečně činná, Paušální výdaje, Paušální daň, Výdaje a příjmy. Podrobně v kapitole Daňová evidence OSVČ, výdajový paušál a paušální daň.

Ztráta zjištěná podle ZDP, o kterou výdaje převýšily příjmy. Pravomocně stanovenou daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících a v 5 obdobích bezprostředně následujících (§ 34 odst. 1 ZDP); zpětné uplatnění je omezeno částkou podle zákona.

Viz také: Základ daně, Daň z příjmů právnických osob, Daň z příjmů fyzických osob. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Účetní náklad, který nelze uplatnit pro daňové účely a o který se proto v přiznání zvyšuje výsledek hospodaření. § 25 ZDP (otevře se v nové kartě) vyjmenovává například výdaje na reprezentaci (pohoštění, dary), penále a pokuty, nebo výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, které se uplatňují až odpisy.

Viz také: Daňově uznatelný náklad, Základ daně, Daň z příjmů právnických osob. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Odpisy hmotného majetku, které lze uplatnit jako daňový výdaj podle § 26 až 33 ZDP (otevře se v nové kartě). Majetek se v prvním roce zatřídí do odpisové skupiny podle přílohy č. 1 ZDP a odpisuje se ze vstupní ceny rovnoměrně (§ 31), nebo zrychleně (§ 32). Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy se v přiznání k dani z příjmů právnických osob přičítá nebo odečítá; výpočet ukazuje kalkulačka odpisů.

Viz také: Účetní odpisy, Dlouhodobý hmotný majetek, Zůstatková cena, Základ daně. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Řádné daňové tvrzení, ve kterém poplatník sám vyčíslí daň. Přiznání k dani z příjmů se podává do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, při elektronickém podání do 4 měsíců a do 6 měsíců, podává-li ho daňový poradce nebo má-li poplatník povinný audit (§ 136 daňového řádu); daň je splatná v poslední den lhůty. Přehled termínů nabízí daňový kalendář.

Viz také: Zálohy na daň z příjmů, Daň z příjmů právnických osob, Daň z příjmů fyzických osob, Zdaňovací období DPH. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který snižuje základ daně z příjmů ve výši prokázané poplatníkem a stanovené zákonem (§ 24 ZDP (otevře se v nové kartě)). Patří sem například daňové odpisy, mzdy a pojistné, nájemné nebo spotřeba materiálu; některé náklady jsou uznatelné jen za podmínek, třeba úroky z prodlení až po zaplacení.

Viz také: Daňově neuznatelný náklad, Základ daně, Daňové odpisy. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě snižuje daň po uplatnění slev; je-li vyšší než daň, vzniká rozdíl, který se vyplácí jako daňový bonus (§ 35c odst. 3 ZDP). Bonus lze uplatnit, činí-li alespoň 100 Kč a měl-li poplatník v roce příjmy ze závislé nebo samostatné činnosti alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (§ 35c odst. 4 ZDP).

Viz také: Sleva na dani, Daň z příjmů fyzických osob, Čistá mzda. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Doklad s náležitostmi podle § 29 zákona o DPH, kterým se dokládá uskutečněné plnění a daň; v praxi nejčastěji faktura. Plátce ho musí vystavit do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň (§ 28 odst. 8 ZDPH), a odběratel jím prokazuje nárok na odpočet (§ 73 ZDPH). Do částky stanovené v § 30 ZDPH lze vystavit zjednodušený daňový doklad s menším rozsahem údajů; přehled náležitostí obsahuje průvodce Náležitosti faktury.

Viz také: Den uskutečnění zdanitelného plnění, Odpočet DPH, Opravný daňový doklad, Účetní doklad. Podrobně v kapitole Účetní doklady: druhy, náležitosti, oběh, opravy a archivace.

DUZP je den, ke kterému plátci vzniká povinnost přiznat daň na výstupu (§ 20a ZDPH); pokud před ním přijme úplatu, vzniká povinnost už dnem jejího přijetí. Podle § 21 ZDPH (otevře se v nové kartě) je to u dodání zboží den dodání a u služby den jejího poskytnutí, nebo den vystavení daňového dokladu, podle toho, co nastane dříve; zvláštní pravidla platí například pro smlouvu o dílo nebo dodávky energií. DUZP určuje, do kterého přiznání plnění patří.

Viz také: Daňový doklad, Zdaňovací období DPH, Okamžik uskutečnění účetního případu. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Daňové identifikační číslo, které přiděluje správce daně při registraci k dani (§ 130 daňového řádu). Tvoří ho kód „CZ“ a u právnické osoby IČO, u fyzické osoby zpravidla rodné číslo. Plátce DPH ho musí uvádět na daňových dokladech a v obchodu s EU ho odběratel sděluje dodavateli.

Viz také: IČO, Plátce DPH, Daňový doklad. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Zahrnuje pozemky a stavby bez ohledu na ocenění a hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnosti delší než jeden rok od ocenění určeného účetní jednotkou (§ 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.); účtuje se na účtech skupin 02 a 03. Pro daně z příjmů je samostatná movitá věc hmotným majetkem, jen pokud má vstupní cenu vyšší než 80 000 Kč a provozně-technické funkce delší než jeden rok (§ 26 odst. 2 ZDP). Do užívání se zařazuje po uvedení do stavu způsobilého k užívání.

Viz také: Dlouhodobý majetek, Pořízení dlouhodobého majetku, Účetní odpisy, Daňové odpisy. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok (§ 19 odst. 8 ZoÚ), který se účtuje v účtové třídě 0 a vykazuje ve stálých aktivech. Dělí se na nehmotný (například software), hmotný (stavby, stroje, auta, pozemky) a finanční (například podíly v jiných společnostech). U nehmotného a movitého hmotného majetku si hranici ocenění, od které ho vykazuje jako dlouhodobý, určuje účetní jednotka (§ 6 a 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Viz také: Dlouhodobý hmotný majetek, Dlouhodobý nehmotný majetek, Drobný majetek, Účetní odpisy. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Nehmotné výsledky vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill a další nehmotná aktiva s dobou použitelnosti delší než jeden rok od ocenění určeného účetní jednotkou (§ 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb.); účtuje se ve skupině 01. Zákon o daních z příjmů dnes nehmotný majetek samostatně nevymezuje a daňovým výdajem jsou za podmínek § 24 odst. 2 písm. v) ZDP účetní odpisy.

Viz také: Dlouhodobý majetek, Účetní odpisy, Drobný majetek. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Dodání zboží plátcem osobě registrované k dani v jiném státě EU, které se tam odešle nebo přepraví. Je osvobozené od daně s nárokem na odpočet, pokud odběratel sdělil své DIČ a jsou splněny další podmínky § 64 ZDPH; plátce fakturuje bez DPH a dodání uvede v přiznání a v souhrnném hlášení.

Viz také: Souhrnné hlášení, Pořízení zboží z jiného členského státu, Osvobozené plnění. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Pohledávky a závazky, které k rozvahovému dni nejsou doloženy všemi potřebnými doklady, a není proto známa jejich přesná výše (§ 10 odst. 7 a § 17 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb.); odhadují se například podle smluv. Typicky jde o nevyfakturovanou spotřebu energie (389 Dohadné účty pasivní) nebo očekávaný bonus od dodavatele (388 Dohadné účty aktivní). Po obdržení dokladu se dohadná položka rozpustí proti skutečné faktuře.

Viz také: Časové rozlišení, Výdaje příštích období, Uzávěrkové operace. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPČ), na jejímž základě nelze pracovat v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (§ 76 zákoníku práce (otevře se v nové kartě)). Účast na sociálním a zdravotním pojištění vzniká, když započitatelný příjem v měsíci dosáhne rozhodné částky pro zaměstnání malého rozsahu.

Viz také: Dohoda o provedení práce, Pojistné na sociální a zdravotní pojištění, Hrubá mzda. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP), na jejímž základě lze u jednoho zaměstnavatele pracovat nejvýše 300 hodin v kalendářním roce (§ 75 zákoníku práce (otevře se v nové kartě)). Pojistné se z ní platí, jen když odměna v měsíci dosáhne rozhodné částky, a bez podepsaného prohlášení se z nízkých odměn sráží srážková daň; aktuální částky uvádí Sazby a limity.

Viz také: Dohoda o pracovní činnosti, Srážková daň, Pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, jehož ocenění nedosahuje hranice, kterou si účetní jednotka stanovila pro dlouhodobý majetek. Drobný hmotný majetek se účtuje jako zásoby (§ 7 odst. 3 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), drobný nehmotný majetek do nákladů jako služby (§ 6 odst. 2 a § 21 vyhlášky). Hranici a postup účtování je vhodné stanovit vnitřní směrnicí.

Viz také: Dlouhodobý majetek, Zásoby, Náklady. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Elektronická evidence tržeb podle zákona č. 112/2016 Sb. platila od prosince 2016 a byla zrušena k 1. lednu 2023 zákonem č. 458/2022 Sb. Nový zákon o evidenci tržeb (EET 2.0) podepsal prezident 17. září 2026, ve Sbírce zákonů ale k 1. říjnu 2026 ještě vyhlášen nebyl. Podle Finanční správy se mají od 1. ledna 2027 evidovat kontaktní platby mezi podnikatelem a zákazníkem včetně všech plateb v hotovosti, bez povinnosti vydávat účtenku; závazný rozsah a účinnost stanoví až vyhlášený zákon.

Viz také: Pokladna, Daň z přidané hodnoty. Podrobně v kapitole Peníze v účetnictví: pokladna, banka, peníze na cestě a kurzové rozdíly.

Způsob ocenění úbytku zásob stejného druhu, při kterém se první cena použitá pro ocenění přírůstku použije jako první cena pro ocenění úbytku (§ 25 odst. 4 ZoÚ). Ze skladu se tedy oceňují nejdříve nejstarší nákupy a na skladě zůstávají zásoby v posledních cenách. Na jednom analytickém účtu zásob se smí používat jen jeden způsob ocenění (§ 49 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Viz také: Vážený aritmetický průměr, Zásoby, Pořizovací cena. Podrobně v kapitole Zásoby: ocenění, způsob A a B, inventura a manka.

Fondy tvořené ze zisku podle zákona o obchodních korporacích, společenské smlouvy nebo stanov (§ 15 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), například rezervní nebo sociální fond (účty 421, 423 a 427). Povinnost tvořit rezervní fond zákon o obchodních korporacích obecně neukládá; vlastní akcie však vyžadují zvláštní rezervní fond (§ 316 ZOK). Fondy, které nelze podle zákona nebo smlouvy rozdělit, snižují částku, kterou lze vyplatit společníkům (§ 40 ZOK).

Viz také: Vlastní kapitál, Kapitálové fondy, Podíl na zisku. Podrobně v kapitole Vlastní kapitál: základní kapitál, fondy, výsledek hospodaření a rozdělení zisku.

Účetní kniha, ve které jsou účetní zápisy uspořádány věcně (systematicky) podle syntetických účtů z účtového rozvrhu (§ 13 odst. 1 písm. b) ZoÚ). Musí obsahovat alespoň zůstatky účtů ke dni otevření, souhrnné obraty stran Má dáti a Dal alespoň za kalendářní měsíc a zůstatky ke dni účetní závěrky (§ 13 odst. 2 ZoÚ).

Viz také: Účetní knihy, Účetní deník, Analytický účet, Obrat a zůstatek účtu. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Mzda, plat nebo odměna z dohody za vykonanou práci (§ 109 zákoníku práce) před odečtením pojistného zaměstnance a zálohy na daň. Zaměstnavatel ji účtuje jako náklad MD 521 Mzdové náklady a D 331 Zaměstnanci; je zároveň základem pro výpočet pojistného a zálohy na daň.

Viz také: Čistá mzda, Vyměřovací základ, Pojistné na sociální a zdravotní pojištění, Záloha na daň ze závislé činnosti. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Identifikační číslo osoby, kterým je subjekt veden v základním registru osob (§ 12 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech). Každá osoba má jen jedno a jednou přidělené IČO nesmí dostat jiná osoba, ani když původní zanikla (§ 26 odst. 8 téhož zákona). Podnikatel ho uvádí na obchodních listinách včetně faktur (§ 435 občanského zákoníku) a účetní jednotka v účetní závěrce (§ 18 odst. 3 ZoÚ).

Viz také: DIČ, Účetní jednotka. Podrobně v kapitole Účetní doklady: druhy, náležitosti, oběh, opravy a archivace.

Neplátce DPH, který se registruje jen kvůli přeshraničním plněním (§ 6g až 6l ZDPH): například když pořídí zboží z jiného členského státu, přijme službu od osoby neusazené v tuzemsku nebo poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě. Z přijatých plnění přizná a zaplatí daň, ale nemá nárok na odpočet; daňové přiznání podává jen za období, ve kterém mu povinnost přiznat daň vznikla (§ 101 odst. 5 ZDPH), a v určených případech i souhrnné hlášení.

Viz také: Plátce DPH, Pořízení zboží z jiného členského státu, Souhrnné hlášení. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků a ověření, zda odpovídá stavu v účetnictví (§ 29 ZoÚ (otevře se v nové kartě)). Periodická inventarizace se provádí k okamžiku sestavení řádné nebo mimořádné závěrky; zásoby a movitý majetek bez stálého místa lze inventarizovat i průběžně během roku. Bez inventarizace není účetnictví průkazné (§ 8 odst. 4 ZoÚ) a její provedení se prokazuje 5 let.

Viz také: Inventura, Inventarizační rozdíl, Účetní závěrka. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Rozdíl mezi skutečným stavem zjištěným inventurou a stavem v účetnictví, který nelze prokázat způsobem stanoveným zákonem: je-li skutečnost nižší, jde o manko, u peněz a cenin o schodek, je-li vyšší, o přebytek (§ 30 odst. 10 ZoÚ (otevře se v nové kartě)). Rozdíly se zaúčtují do období, za které se stav ověřuje (§ 30 odst. 11 ZoÚ). Přebytek nakoupených zásob se podle ČÚS č. 007 účtuje ve prospěch jiných provozních výnosů (v Saldu účet 648).

Viz také: Manko, Inventarizace, Inventura. Podrobně v kapitole Zásoby: ocenění, způsob A a B, inventura a manka.

Zjištění skutečného stavu při inventarizaci: fyzickou inventurou (počítáním, vážením, měřením) u majetku, jehož existenci lze ověřit zrakem, a dokladovou inventurou u závazků, pohledávek a dalších položek (§ 30 ZoÚ). Výsledek se zapisuje do inventurních soupisů s podpisovými záznamy a oceněním. Periodickou inventuru lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit nejpozději dva měsíce po něm (§ 30 odst. 6 ZoÚ).

Viz také: Inventarizace, Inventarizační rozdíl, Manko. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Elektronické hlášení (JMHZ), kterým zaměstnavatel podle zákona č. 323/2025 Sb. souhrnně sděluje orgánům veřejné moci údaje o sobě a svých zaměstnancích. Podává se prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení za každý měsíc od 1. do 20. dne následujícího měsíce (§ 7); za leden až březen 2026 se podávalo od 1. dubna do 30. června 2026 (§ 34). Postup v Saldu popisuje oddíl JMHZ.

Viz také: Pojistné na sociální a zdravotní pojištění, Hrubá mzda, Záloha na daň ze závislé činnosti. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Složka vlastního kapitálu tvořená z vnějších zdrojů, ne ze zisku: ážio (412), tedy částka, o kterou vklad nebo emisní kurz převyšuje část započtenou do základního kapitálu, ostatní kapitálové fondy (413), typicky příplatky společníků mimo základní kapitál, a oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (414).

Viz také: Vlastní kapitál, Základní kapitál, Fondy ze zisku. Podrobně v kapitole Vlastní kapitál: základní kapitál, fondy, výsledek hospodaření a rozdělení zisku.

Zákon o účetnictví dělí účetní jednotky na mikro, malé, střední a velké podle toho, které ze tří hraničních hodnot k rozvahovému dni překračují: aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců. Jednotka patří do nejnižší kategorie, jejíž alespoň dvě hraniční hodnoty k rozvahovému dni nepřekračuje; subjekt veřejného zájmu, například banka, je vždy velkou účetní jednotkou. Od kategorie se odvíjí rozsah účetní závěrky, povinnost auditu a zveřejnění; hraniční hodnoty stanoví § 1b ZoÚ (otevře se v nové kartě).

Viz také: Účetní závěrka, Audit účetní závěrky, Rozvahový den. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Elektronické hlášení (KH), ve kterém plátce uvádí údaje z daňových dokladů o tuzemských plněních, aby finanční správa mohla párovat plnění dodavatelů a odběratelů (§ 101c ZDPH (otevře se v nové kartě)). Právnická osoba ho podává za každý kalendářní měsíc do 25 dnů, fyzická osoba ve lhůtě pro podání přiznání (§ 101e); lhůty nelze prodloužit. Doklady nad hranicí podle pokynů Finanční správy k vyplnění KH se uvádějí jednotlivě, ostatní souhrnně.

Viz také: Zdaňovací období DPH, Souhrnné hlášení, Daň z přidané hodnoty. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Pokud plátce použije přijaté plnění zároveň pro plnění s nárokem na odpočet a pro plnění osvobozená bez nároku (například nájem bytů nebo finanční služby), má nárok jen na odpočet v krácené výši vypočtený koeficientem (§ 76 ZDPH). Od něj se liší odpočet v poměrné výši u plnění použitého částečně mimo ekonomickou činnost, například auta užívaného i soukromě (§ 75 ZDPH).

Viz také: Odpočet DPH, Osvobozené plnění. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Rozdíl, který vznikne u majetku a závazků v cizí měně mezi kurzem při zaúčtování a kurzem při úhradě nebo ke konci rozvahového dne. Účtuje se na vrub účtu 563 Kurzové ztráty, nebo ve prospěch účtu 663 Kurzové zisky (§ 60 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). K okamžiku účetního případu lze použít denní kurz ČNB, nebo pevný kurz určený vnitřním předpisem; k rozvahovému dni se přepočítává vždy kurzem vyhlášeným ČNB (§ 24c a 24d ZoÚ).

Viz také: Okamžik uskutečnění účetního případu, Bankovní účty, Uzávěrkové operace. Podrobně v kapitole Peníze v účetnictví: pokladna, banka, peníze na cestě a kurzové rozdíly.

Platbu převyšující limit stanovený zákonem č. 254/2004 Sb. (otevře se v nové kartě), o omezení plateb v hotovosti, musí poskytovatel provést bezhotovostně a příjemce ji v hotovosti nesmí přijmout (§ 4). Platba v cizí měně se přepočítá kurzem ČNB platným ke dni platby.

Viz také: Pokladna, Bankovní účty. Podrobně v kapitole Peníze v účetnictví: pokladna, banka, peníze na cestě a kurzové rozdíly.

Má dáti (MD) je levá a Dal (D) pravá strana účtu; tyto názvy používá i § 13 odst. 2 ZoÚ. Každý účetní případ se zapíše na stranu MD jednoho účtu a na stranu D jiného účtu ve stejné částce. Na MD se zapisují přírůstky aktiv, úbytky pasiv a náklady, na D úbytky aktiv, přírůstky pasiv a výnosy.

Viz také: Podvojný zápis, Aktivní a pasivní účty, Souvztažnost účtů. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Inventarizační rozdíl, kdy je skutečný stav majetku nižší než stav v účetnictví; u peněžní hotovosti a cenin se nazývá schodek (§ 30 odst. 10 ZoÚ). Manko zásob se účtuje na vrub jiných provozních nákladů (v Saldu účet 549 Manka a škody z provozní činnosti), kdežto ztráty v rámci norem přirozených úbytků (vysychání, rozprach) mankem nejsou a účtují se do spotřeby (ČÚS č. 007). Zaměstnanec, se kterým byla uzavřena dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty, je povinen nahradit schodek vzniklý na těchto hodnotách (§ 252 zákoníku práce).

Viz také: Inventarizační rozdíl, Inventura, Pokladna. Podrobně v kapitole Zásoby: ocenění, způsob A a B, inventura a manka.

Snížení ekonomického prospěchu v účetním období, například spotřeba materiálu, služby, mzdy, odpisy nebo úroky; účtují se na účtech třídy 5 do období, se kterým věcně a časově souvisejí, bez ohledu na zaplacení (§ 3 odst. 1 ZoÚ). Náklad není totéž co výdaj: nákup stroje je výdaj, ale do nákladů se dostává postupně odpisy.

Viz také: Výnosy, Výdaje a příjmy, Výsledek hospodaření, Daňově uznatelný náklad. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), typicky nájemné nebo předplatné zaplacené předem. Zaplacená část za příští rok se zaúčtuje na účet 381 (aktivum) a do nákladů se převede v období, kterého se týká.

Viz také: Časové rozlišení, Výdaje příštích období. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Zisk minulých let, který nebyl rozdělen ani převeden do fondů (účet 428), a ztráta minulých let, která dosud nebyla uhrazena (účet 429). Výsledek uplynulého roku se po otevření knih vede na účtu 431 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení a po rozhodnutí nejvyššího orgánu se převede, rozdělí nebo uhradí (ČÚS č. 002).

Viz také: Výsledek hospodaření, Podíl na zisku, Vlastní kapitál. Podrobně v kapitole Vlastní kapitál: základní kapitál, fondy, výsledek hospodaření a rozdělení zisku.

Obrat je součet všech zápisů na jedné straně účtu za určité období (obrat MD a obrat D). Zůstatek, nazývaný také saldo, je rozdíl stran včetně počátečního stavu; u aktivního účtu se spočítá jako počáteční stav plus obrat MD minus obrat D. Hlavní kniha musí obsahovat souhrnné obraty alespoň za kalendářní měsíc (§ 13 odst. 2 ZoÚ).

Viz také: Hlavní kniha, Obratová předvaha, Aktivní a pasivní účty. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Přehled všech syntetických účtů s počátečními stavy, obraty MD a D a konečnými zůstatky za zvolené období. Slouží ke kontrole podvojnosti: součet obratů MD se musí rovnat součtu obratů D a součet zůstatků na straně MD součtu zůstatků na straně D. Zákon ji výslovně nepředepisuje, ale je běžným podkladem pro kontrolu účetnictví a sestavení závěrky; v Saldu viz Obratová předvaha.

Viz také: Obrat a zůstatek účtu, Podvojný zápis, Hlavní kniha. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Daň z příjmů, která se týká přechodných rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou aktiv a pasiv, typicky rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy (§ 59 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Povinně ji účtují jednotky sestavující závěrku v plném rozsahu, ostatní se rozhodnou samy; o odloženém závazku se účtuje vždy, o pohledávce s ohledem na opatrnost. Účtuje se na účtech 481 a 592 Daň z příjmů – odložená.

Viz také: Daň z příjmů právnických osob, Daňové odpisy, Účetní závěrka. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Účetní záznam, podle kterého účetní jednotka odpisuje majetek v průběhu jeho používání; sestavit ho ukládá § 28 odst. 6 ZoÚ. Určuje zejména způsob a dobu odpisování a aktualizuje se podle skutečného průběhu používání; podle § 56 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. může zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu. Uschovává se 5 let (§ 31 ZoÚ).

Viz také: Účetní odpisy, Dlouhodobý majetek, Oprávky. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Právo plátce odečíst si daň z přijatých plnění, která použije pro svá zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená s nárokem na odpočet (§ 72 ZDPH); podmínkou je zpravidla daňový doklad (§ 73 ZDPH). Je-li odpočet za zdaňovací období vyšší než daň na výstupu, vzniká nadměrný odpočet (§ 4 odst. 1 písm. d) ZDPH), který správce daně vrací.

Viz také: Daň z přidané hodnoty, Krácení odpočtu, Daňový doklad. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Den, ke kterému se účetní případ zaúčtuje. Podle ČÚS č. 001 je to den, kdy dojde například ke splnění dodávky, splnění peněžitého dluhu, inkasu pohledávky, poskytnutí nebo přijetí zálohy nebo ke zjištění manka či škody. Pro ocenění pohledávek a závazků v cizí měně smí dodavatel použít den vystavení faktury a odběratel den jejího přijetí. Nezaměňujte ho s DUZP, které určuje povinnost přiznat DPH.

Viz také: Účetní případ, Den uskutečnění zdanitelného plnění, Kurzový rozdíl. Podrobně v kapitole Účetní doklady: druhy, náležitosti, oběh, opravy a archivace.

Významné chyby v nákladech nebo výnosech minulých období se po uzavření knih neopravují přes výsledek běžného roku, ale v položce A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let vlastního kapitálu a jejich použití se popíše v příloze (§ 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Nevýznamné opravy se běžně zaúčtují do nákladů nebo výnosů běžného období. Každá oprava musí umožnit zjistit obsah záznamu před opravou i po ní a osobu, která ji provedla (§ 35 ZoÚ).

Viz také: Nerozdělený zisk a neuhrazená ztráta minulých let, Účetní závěrka, Věrný a poctivý obraz. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Souhrn dosud zaúčtovaných účetních odpisů majetku, vedený na samostatném korekčním účtu se zůstatkem na straně Dal (skupiny 07 a 08, například 082 Oprávky k hmotným movitým věcem a jejich souborům). V rozvaze snižují brutto hodnotu majetku na netto (§ 4 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Při vyřazení majetku se oprávky odúčtují proti majetkovému účtu.

Viz také: Účetní odpisy, Zůstatková cena, Rozvaha. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Vyjádření přechodného snížení hodnoty majetku, například pochybné pohledávky (§ 26 odst. 3 ZoÚ, § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). K pohledávkám se účtuje na účet 391; tvorba jde do nákladů na účet 558 u zákonných opravných položek podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, nebo na 559 u ostatních. Trvalé snížení se naopak vyjádří odpisem pohledávky na účet 546.

Viz také: Pohledávka, Zásada opatrnosti, Rezervy. Podrobně v kapitole Pohledávky a závazky: odběratelé, dodavatelé, zálohy a opravné položky.

Daňový doklad, který plátce vystavuje při opravě základu daně nebo výše daně (§ 45 ZDPH), například když po uskutečnění plnění dojde k vrácení zboží nebo k dodatečné slevě (§ 42 ZDPH). Opravě, která základ snižuje, se v praxi říká dobropis, opravě, která ho zvyšuje, vrubopis. V účetnictví se oprava zaúčtuje proti původní pohledávce nebo závazku a příslušnému výnosu nebo nákladu.

Viz také: Daňový doklad, Pohledávka, Závazek. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, tedy podniká, vykonává svobodné povolání nebo využívá majetek k získávání pravidelného příjmu (§ 5 ZDPH). Osobou povinnou k dani je každý podnikatel, i když ještě není plátcem; zaměstnanec v pracovněprávním vztahu jí není.

Viz také: Plátce DPH, Identifikovaná osoba. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

OSVČ je fyzická osoba, která podniká nebo vykonává jinou samostatnou výdělečnou činnost, například živnost nebo svobodné povolání; její příjmy jsou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Platí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, zpravidla formou měsíčních záloh, a daň z příjmů počítá z daňové evidence, z paušálních výdajů, nebo je v paušálním režimu. Účetnictví vede, jen pokud to vyžaduje § 1 odst. 2 ZoÚ nebo se pro ně rozhodne.

Viz také: Daňová evidence, Paušální výdaje, Paušální daň, Daň z příjmů fyzických osob. Podrobně v kapitole Daňová evidence OSVČ, výdajový paušál a paušální daň.

Plnění, ze kterého se DPH neodvádí. Bez nároku na odpočet jsou osvobozeny například finanční a pojišťovací činnosti, dodání pozemku, nájem nemovité věci nebo zdravotní služby (§ 51 ZDPH), takže plátce si u souvisejících nákupů daň neodečte nebo krátí odpočet. S nárokem na odpočet je osvobozeno například dodání zboží do jiného členského státu, vývoz zboží nebo poskytnutí služby do třetí země (§ 63 ZDPH).

Viz také: Krácení odpočtu, Dodání zboží do jiného členského státu, Daň z přidané hodnoty. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Zdroje, ze kterých je majetek pořízen, vykazované v rozvaze: A. Vlastní kapitál, cizí zdroje v členění B. Rezervy a C. Závazky a dále D. Časové rozlišení pasiv. Součet pasiv se vždy rovná součtu aktiv.

Viz také: Aktiva, Vlastní kapitál, Cizí zdroje, Rozvaha. Podrobně v kapitole Rozvaha: aktiva, pasiva a bilanční princip.

Režim pro OSVČ (§ 2a, 7a a 38lk ZDP), ve kterém se daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění platí jednou měsíční paušální zálohou podle zvoleného pásma, splatnou do 20. dne měsíce, za který se platí (§ 38lk odst. 5). Vstup se oznamuje správci daně do 10. ledna (§ 38lc); podmínkou je mimo jiné, že poplatník není plátcem DPH a jeho příjmy nepřesáhnou hranici pásma. Pokud je daň rovna paušální dani, nepodává přiznání ani přehledy; porovnání nabízí kalkulačka paušální daně.

Viz také: Paušální výdaje, Osoba samostatně výdělečně činná, Daňová evidence. Podrobně v kapitole Daňová evidence OSVČ, výdajový paušál a paušální daň.

Způsob, kdy OSVČ místo skutečných výdajů uplatní výdaje procentem z příjmů: 80, 60 nebo 40 % podle druhu činnosti a 30 % u nájmu obchodního majetku, vždy nejvýše do zákonné částky (§ 7 odst. 7 ZDP (otevře se v nové kartě)). Paušál zahrnuje veškeré výdaje související se samostatnou činností a zpětně ho měnit nelze; poplatník musí vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Stropy uvádí Sazby a limity.

Viz také: Daňová evidence, Paušální daň, Osoba samostatně výdělečně činná. Podrobně v kapitole Daňová evidence OSVČ, výdajový paušál a paušální daň.

Účet 261 Peníze na cestě překlenuje časový nesoulad při přesunu peněz mezi pokladnou a bankou nebo mezi vlastními bankovními účty (účtová skupina 26, ČÚS č. 016). Například vklad hotovosti na účet se zaúčtuje MD 261 a D 211 a po obdržení výpisu MD 221 a D 261. Po dokončení převodu má účet nulový zůstatek.

Viz také: Pokladna, Bankovní účty. Podrobně v kapitole Peníze v účetnictví: pokladna, banka, peníze na cestě a kurzové rozdíly.

Osoba povinná k dani registrovaná k DPH, která přiznává daň z uskutečněných plnění a má nárok na odpočet. Osoba se sídlem v tuzemsku se stává plátcem od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž její obrat v tuzemsku překročil zákonnou hranici, a při překročení vyšší hranice už ode dne následujícího (§ 6 ZDPH); registrovat se lze i dobrovolně. Aktuální hranice obratu uvádí Sazby a limity.

Viz také: Osoba povinná k dani, Identifikovaná osoba, Daň z přidané hodnoty. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Závěrkové účty skupiny 70, přes které se otevírají a uzavírají rozvahové účty (§ 17 ZoÚ, ČÚS č. 002). Na začátku období se počáteční stavy zaúčtují proti účtu 701 Počáteční účet rozvažný; na konci se konečné zůstatky aktivních účtů převedou na stranu MD a pasivních účtů na stranu D účtu 702 Konečný účet rozvažný. Stavy otevřené přes 701 musí navazovat na stavy uzavřené přes 702 v předchozím období (§ 19 odst. 4 ZoÚ).

Viz také: Účet zisků a ztrát, Rozvahové a výsledkové účty, Uzávěrkové operace. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Část zisku, kterou obchodní korporace rozdělí společníkům na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem (§ 34 ZOK). Rozdělit nelze, pokud by vlastní kapitál klesl pod upsaný základní kapitál zvýšený o nerozdělitelné fondy (§ 40 ZOK). Rozhodnutý podíl se účtuje z účtu 431 nebo 428 na účet 364 Závazky ke společníkům při rozdělování zisku a vyplácí se po srážce daně zvláštní sazbou (§ 36 ZDP).

Viz také: Nerozdělený zisk a neuhrazená ztráta minulých let, Srážková daň, Schválení účetní závěrky. Podrobně v kapitole Vlastní kapitál: základní kapitál, fondy, výsledek hospodaření a rozdělení zisku.

Vlastnoruční podpis, uznávaný elektronický podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost (§ 33a odst. 4 ZoÚ). Účetní doklad nese podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za zaúčtování. Kdo a jak podpisové záznamy připojuje, určí účetní jednotka vnitřním předpisem (§ 33a odst. 10 ZoÚ).

Viz také: Účetní doklad, Úschova účetních záznamů. Podrobně v kapitole Účetní doklady: druhy, náležitosti, oběh, opravy a archivace.

Účty účtových skupin 75 až 79, na kterých se sledují skutečnosti, které nejsou v rozvaze, ale jsou podstatné pro posouzení majetkové situace, například najatý majetek, majetek převzatý do úschovy, odepsané pohledávky nebo poskytnutá zajištění (ČÚS č. 001). Účtuje se na nich souvztažně s evidenčním účtem a vedou se v knihách podrozvahových účtů (§ 13 odst. 1 písm. d) ZoÚ).

Viz také: Účetní knihy, Směrná účtová osnova. Podrobně v kapitole Směrná účtová osnova: účtové třídy 0–7 a účtový rozvrh.

Účetnictví, ve kterém se o stavu a pohybu majetku, závazků, nákladů, výnosů a o výsledku hospodaření účtuje podvojnými zápisy (§ 2 odst. 1 ZoÚ): každý účetní případ se zapíše na dva účty, jednou na stranu Má dáti a jednou na stranu Dal. Vede se v plném, nebo ve zjednodušeném rozsahu (§ 9 a 13a ZoÚ). Jednoduché účetnictví, které sleduje jen příjmy, výdaje, majetek a závazky, smějí za podmínek § 1f ZoÚ vést jen vyjmenované neziskové subjekty, například menší spolky.

Viz také: Podvojný zápis, Má dáti a Dal, Účetnictví. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Zápis účetního případu současně na dva účty, na jednom na stranu MD a na druhém na stranu D ve stejné částce (§ 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 ZoÚ). Součet obratů všech účtů na straně MD se proto vždy rovná součtu na straně D, což umožňuje kontrolu obratovou předvahou. Například úhrada faktury dodavateli z bankovního účtu se zapíše MD 321 Dodavatelé a D 221 Bankovní účty.

Viz také: Souvztažnost účtů, Má dáti a Dal, Obratová předvaha. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Právo účetní jednotky požadovat od jiného plnění, nejčastěji zaplacení faktury za dodané zboží nebo službu (účet 311 Odběratelé). Při vzniku se oceňuje jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu pořizovací cenou (§ 25 odst. 1 písm. g) ZoÚ). Podle splatnosti se dělí na krátkodobé a dlouhodobé se splatností delší než jeden rok.

Viz také: Závazek, Opravná položka, Saldokonto, Úrok z prodlení. Podrobně v kapitole Pohledávky a závazky: odběratelé, dodavatelé, zálohy a opravné položky.

Povinné pojistné podle zákona č. 589/1992 Sb. (sociální zabezpečení) a zákona č. 592/1992 Sb. (veřejné zdravotní pojištění). Zaměstnavatel platí svou část jako náklad (MD 524 a D 336) a zaměstnanci sráží jeho část z hrubé mzdy (MD 331 a D 336); obojí odvádí zpravidla do 20. dne následujícího měsíce. Sazby uvádí Sazby a limity.

Viz také: Vyměřovací základ, Hrubá mzda, Čistá mzda. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Účet 211 Pokladna zachycuje hotovost; příjmy a výdaje se dokládají příjmovými a výdajovými pokladními doklady a v praxi se zapisují do pokladní knihy. Ceniny, například stravenky nebo dálniční známky, se do vydání sledují na účtu 213 (ČÚS č. 016). Rozdíl zjištěný inventurou pokladny je schodek, nebo přebytek; pro platby v hotovosti platí zákonný limit.

Viz také: Bankovní účty, Peníze na cestě, Limit plateb v hotovosti, Manko. Podrobně v kapitole Peníze v účetnictví: pokladna, banka, peníze na cestě a kurzové rozdíly.

Po dobu pořizování, než je majetek uveden do stavu způsobilého k užívání, se náklady na pořízení shromažďují na účtu 042 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek nebo 041 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek. Zařazením do užívání se pořizovací cena převede na příslušný majetkový účet, například 022 Hmotné movité věci a jejich soubory, a začíná odpisování (§ 7 odst. 11 a § 56 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Postup v Saldu popisuje oddíl Pořízení přes účet 042.

Viz také: Dlouhodobý hmotný majetek, Pořizovací cena, Účetní odpisy. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Nákup zboží od plátce z jiného státu EU, které se přepraví do tuzemska. Daň z něj přiznává pořizovatel, který je plátcem nebo identifikovanou osobou (§ 16 a § 108 odst. 2 ZDPH); plátce si ji současně může odečíst, takže při plném nároku na odpočet daň neplatí. Dodavatel fakturuje bez české daně.

Viz také: Dodání zboží do jiného členského státu, Identifikovaná osoba, Odpočet DPH. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související (§ 25 odst. 5 ZoÚ), například doprava, montáž, clo nebo projekt; nezahrnují se opravy, kurzové rozdíly ani sankce (§ 47 a 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady. Reprodukční pořizovací cenou, tedy cenou, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, se oceňuje například majetek nabytý bezúplatně.

Viz také: Dlouhodobý majetek, Zásoby, Technické zhodnocení. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Účetní metody se používají s předpokladem, že účetní jednotka bude pokračovat v činnosti i v dohledné budoucnosti (§ 7 odst. 3 ZoÚ). Pokud ví o skutečnosti, která jí v tom brání nebo ji omezuje, musí účetní metody použít způsobem tomu odpovídajícím a informaci o tom uvést v příloze v účetní závěrce.

Viz také: Věrný a poctivý obraz, Příloha v účetní závěrce. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Výkaz, který ukazuje přírůstky a úbytky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost (§ 3 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Je součástí účetní závěrky obchodních společností, malé a mikro účetní jednotky ho však sestavovat nemusí (§ 18 odst. 2 ZoÚ).

Viz také: Účetní závěrka, Kategorie účetních jednotek. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Režim, ve kterém daň nepřiznává dodavatel, ale plátce, pro kterého bylo plnění v tuzemsku uskutečněno; ten ji současně může uplatnit jako odpočet (§ 92a ZDPH (otevře se v nové kartě)). Použije se jen mezi plátci u plnění vyjmenovaných v § 92b až 92g ZDPH, například u stavebních a montážních prací (§ 92e). Obdobně přiznává daň příjemce u služeb od osoby neusazené v tuzemsku (§ 108 ZDPH).

Viz také: Plátce DPH, Odpočet DPH, Kontrolní hlášení. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Částky dosud nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného období a neúčtují se přímo na účtech pohledávek (§ 13 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), například úroky za prosinec připsané bankou až v lednu. Na konci roku se účtuje MD 385 a D výnos.

Viz také: Časové rozlišení, Výnosy příštích období, Dohadné položky. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Část účetní závěrky, která vysvětluje a doplňuje informace z rozvahy a výkazu zisku a ztráty (§ 18 odst. 1 písm. c) ZoÚ); informace se uvádějí ve stejném pořadí jako položky výkazů (§ 3 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Obsahuje vždy alespoň údaje o účetní jednotce a použitých účetních metodách; rozsah podle kategorie stanoví § 39 až 39c vyhlášky.

Viz také: Účetní závěrka, Kategorie účetních jednotek, Věrný a poctivý obraz. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Cizí zdroj určený k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a které pravděpodobně nebo jistě nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik vzniku (§ 26 odst. 3 ZoÚ). Tvorba se účtuje do nákladů (552 u rezerv podle zákona o rezervách, 554 u ostatních) proti účtům 451 a 459; rezerva nesmí mít aktivní zůstatek (§ 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Rezervu na daň z příjmů (453) tvoří jednotka, která sestavuje závěrku dříve, než daň řádně vyčíslí (§ 16 odst. 3 vyhlášky).

Viz také: Cizí zdroje, Opravná položka, Zásada opatrnosti. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Část účetní závěrky, která k rozvahovému dni ukazuje majetek (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva). Uspořádání položek stanoví příloha č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a platí bilanční princip: aktiva celkem se musí rovnat pasivům celkem (§ 4 odst. 10 vyhlášky). U aktiv se za běžné období uvádí brutto, korekce (oprávky a opravné položky) a netto.

Viz také: Aktiva, Pasiva, Rozvahové změny, Výkaz zisku a ztráty. Podrobně v kapitole Rozvaha: aktiva, pasiva a bilanční princip.

Rozvahové účty (třídy 0 až 4) zachycují majetek, vlastní kapitál a závazky; jejich zůstatky přecházejí do dalšího období, protože počáteční zůstatky musí navazovat na konečné (§ 19 odst. 4 ZoÚ). Výsledkové účty (třída 5 Náklady a třída 6 Výnosy) sledují jen pohyb za účetní období, začínají bez počátečního stavu a při uzavírání knih se převádějí na účet 710 Účet zisků a ztrát.

Viz také: Aktivní a pasivní účty, Účet zisků a ztrát, Počáteční a konečný účet rozvažný. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Čtyři způsoby, jak účetní případ mění rozvahu, aniž poruší rovnost aktiv a pasiv: zvýšení aktiv i pasiv (nákup materiálu na sklad na fakturu), snížení aktiv i pasiv (úhrada závazku z banky), zvýšení jednoho a snížení jiného aktiva (výběr z banky do pokladny) a zvýšení jednoho a snížení jiného pasiva (úhrada dodavatele z úvěru). Případy, které se dotknou nákladů nebo výnosů, mění výsledek hospodaření, a tím vlastní kapitál.

Viz také: Rozvaha, Podvojný zápis, Výsledek hospodaření. Podrobně v kapitole Rozvaha: aktiva, pasiva a bilanční princip.

Den, kdy účetní jednotka uzavírá účetní knihy a ke kterému sestavuje účetní závěrku; u řádné závěrky poslední den účetního období (§ 19 odst. 1 ZoÚ). Do závěrky se promítnou i události, které nastaly do konce rozvahového dne, ale účetní jednotka se o nich dozvěděla až před sestavením závěrky (§ 19 odst. 5); významné události po rozvahovém dni se popíší v příloze (§ 19 odst. 6).

Viz také: Účetní závěrka, Účetní období, Inventarizace. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Analytická evidence pohledávek a závazků po jednotlivých dokladech a partnerech, která ukazuje, co je uhrazeno a co zůstává otevřené (saldo). Vychází z povinnosti členit pohledávky a závazky podle dlužníků a věřitelů (ČÚS č. 001) a součet otevřených položek musí odpovídat zůstatku syntetického účtu, například 311 nebo 321. V Saldu ho najdete v oddílu Saldokonto.

Viz také: Analytický účet, Pohledávka, Závazek. Podrobně v kapitole Pohledávky a závazky: odběratelé, dodavatelé, zálohy a opravné položky.

Část veřejného rejstříku, do které se ukládají mimo jiné účetní závěrky a výroční zprávy (§ 66 zákona č. 304/2013 Sb.). Účetní jednotka zapsaná v rejstříku zveřejní závěrku uložením do sbírky listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne; jednotka s povinným auditem do 30 dnů od ověření auditorem a schválení, nastane-li to dříve (§ 21a ZoÚ (otevře se v nové kartě)). Malé a mikro jednotky bez auditu nemusí zveřejnit výkaz zisku a ztráty.

Viz také: Schválení účetní závěrky, Výroční zpráva, Účetní závěrka. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o řádné účetní závěrce a o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty; u s.r.o. ji valná hromada projedná nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období (§ 181 odst. 2 a § 190 ZOK). Teprve schválená závěrka je podkladem pro výplatu podílů na zisku (§ 34 ZOK). Po schválení už nelze do uzavřených knih přidávat zápisy (§ 17 odst. 7 ZoÚ).

Viz také: Sbírka listin, Podíl na zisku, Nerozdělený zisk a neuhrazená ztráta minulých let. Podrobně v kapitole Vlastní kapitál: základní kapitál, fondy, výsledek hospodaření a rozdělení zisku.

Částka, o kterou fyzická osoba snižuje vypočtenou daň, nikoli základ daně, například základní sleva na poplatníka nebo slevy na invaliditu (§ 35ba ZDP). Zaměstnanec ji uplatňuje měsíčně u zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení, nebo v přiznání; v paušálním režimu se neuplatňuje. Aktuální výše uvádí Sazby a limity.

Viz také: Daňový bonus, Daň z příjmů fyzických osob, Záloha na daň ze závislé činnosti. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Uspořádání a označení účtových tříd a účtových skupin, ze kterého musí podnikatel vycházet při sestavení účtového rozvrhu (§ 14 odst. 1 ZoÚ, příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Určuje třídy 0 až 7 a jejich dvoumístné skupiny, například 21 Peněžní prostředky v pokladně; třídy 8 a 9 jsou určeny pro vnitropodnikové účetnictví. Syntetické účty v rámci skupin si určuje účetní jednotka sama (§ 46 vyhlášky).

Viz také: Účtový rozvrh, Účtová třída, Analytický účet. Podrobně v kapitole Směrná účtová osnova: účtové třídy 0–7 a účtový rozvrh.

Hlášení (SH) o dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, o přemístění zboží, o třístranném obchodu a o službách s místem plnění v jiném členském státě, u kterých daň přiznává příjemce (§ 102 ZDPH). Plátce ho podává za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení; kdo poskytuje jen takové služby, podává ho ve lhůtě pro přiznání.

Viz také: Dodání zboží do jiného členského státu, Kontrolní hlášení, Identifikovaná osoba. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Vzájemný vztah dvou účtů, na kterých je zachycen jeden účetní případ: účet zatížený na straně MD a účet na straně D jsou souvztažné. Zápis se proto zapisuje jako dvojice účtů, například 501/112 pro výdej materiálu ze skladu do spotřeby. Určení souvztažných účtů pro doklad se v praxi nazývá předkontace nebo kontace.

Viz také: Podvojný zápis, Má dáti a Dal, Účetní deník. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Daň vybíraná srážkou zvláštní sazbou podle § 36 ZDP ze samostatného základu daně; plátce ji srazí při výplatě a příjem se už nezahrnuje do přiznání příjemce. Typicky jde o podíly na zisku a u zaměstnanců o drobné příjmy z dohod nebo zaměstnání malého rozsahu, pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení a příjem nepřesáhne zákonnou hranici (§ 6 odst. 4 ZDP).

Viz také: Podíl na zisku, Dohoda o provedení práce, Záloha na daň ze závislé činnosti. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Historický pojem: do konce roku 2020 se základ daně ze závislé činnosti počítal jako hrubá mzda zvýšená o pojistné placené zaměstnavatelem. Zákon č. 609/2020 Sb. toto zvýšení s účinností od 1. ledna 2021 zrušil, takže dnes se záloha na daň počítá ze samotného příjmu ze závislé činnosti (§ 38h ZDP).

Viz také: Hrubá mzda, Záloha na daň ze závislé činnosti. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Zásah do majetku v užívání, který mění jeho účel nebo technické parametry nebo rozšiřuje jeho vybavenost či použitelnost, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav; účetně jde o technické zhodnocení, když náklady dosáhnou hranice ocenění určené účetní jednotkou (§ 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Daňově jde vždy o technické zhodnocení, převýšily-li výdaje u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč (§ 33 ZDP). Technické zhodnocení zvyšuje ocenění majetku, kdežto oprava, která jen odstraňuje opotřebení, je nákladem (účet 511).

Viz také: Dlouhodobý hmotný majetek, Pořizovací cena, Daňové odpisy. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Základní evidenční jednotka účetnictví, na které se sleduje stav a pohyb jedné položky, například pokladny (211) nebo závazků vůči dodavatelům (321). Má dvě strany, Má dáti a Dal: na jedné se zapisují přírůstky, na druhé úbytky a rozdíl stran tvoří zůstatek. Účty, které účetní jednotka používá, určuje účtový rozvrh.

Viz také: Má dáti a Dal, Aktivní a pasivní účty, Účtový rozvrh. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Účet 491 používá fyzická osoba podnikatel, která vede účetnictví. Zachycuje vklady do podnikání a výběry pro osobní potřebu a na začátku dalšího období se na něj převede výsledek hospodaření (ČÚS č. 002). V rozvaze se vlastní kapitál podnikatele vykazuje jako rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy z podnikání (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Viz také: Vlastní kapitál, Výsledek hospodaření. Podrobně v kapitole Vlastní kapitál: základní kapitál, fondy, výsledek hospodaření a rozdělení zisku.

Závěrkový účet 710, na který se při uzavírání účetních knih převedou konečné stavy nákladových účtů na stranu MD a výnosových účtů na stranu D (ČÚS č. 002). Jeho zůstatek je výsledek hospodaření: zisk se převede ve prospěch a ztráta na vrub účtu 702 Konečný účet rozvažný.

Viz také: Počáteční a konečný účet rozvažný, Výsledek hospodaření, Rozvahové a výsledkové účty. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Účetní kniha, ve které jsou účetní zápisy uspořádány chronologicky a kterou účetní jednotka prokazuje zaúčtování všech účetních případů v účetním období (§ 13 odst. 1 písm. a) ZoÚ). Každý zápis nese datum, doklad, popis, částku a souvztažné účty MD a D. V Saldu ho najdete v kapitole příručky Účetní knihy a výkazy.

Viz také: Účetní knihy, Hlavní kniha, Souvztažnost účtů. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Průkazný účetní záznam o účetním případu. Podle § 11 ZoÚ (otevře se v nové kartě) obsahuje označení dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku (nebo cenu za měrnou jednotku a množství), okamžik vyhotovení, okamžik uskutečnění účetního případu, pokud se liší, a podpisové záznamy osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Vyhotovuje se bez zbytečného odkladu; skutečnosti uvnitř firmy, například odpisy nebo předpis mezd, se dokládají interním dokladem.

Viz také: Účetní případ, Podpisový záznam, Daňový doklad, Úschova účetních záznamů. Podrobně v kapitole Účetní doklady: druhy, náležitosti, oběh, opravy a archivace.

Subjekt, na který se podle § 1 odst. 2 ZoÚ (otevře se v nové kartě) vztahuje povinnost vést účetnictví. Jsou to zejména právnické osoby se sídlem v Česku (s.r.o., a.s., spolky), fyzické osoby zapsané jako podnikatelé v obchodním rejstříku, podnikatelé, jejichž obrat za předchozí kalendářní rok přesáhl hranici stanovenou zákonem, a fyzické osoby, které se pro účetnictví samy rozhodly. Ostatní podnikající fyzické osoby účetnictví nevedou.

Viz také: Účetnictví, Kategorie účetních jednotek, Osoba samostatně výdělečně činná. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Knihy, ve kterých se provádějí účetní zápisy (§ 13 ZoÚ (otevře se v nové kartě)): deník, hlavní kniha, knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů. Účetní zápisy nelze provádět mimo účetní knihy (§ 12 odst. 3 ZoÚ) a účty nelze zřizovat mimo účtový rozvrh (§ 13 odst. 3 ZoÚ). Při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu lze deník spojit s hlavní knihou (§ 13a ZoÚ).

Viz také: Účetní deník, Hlavní kniha, Analytický účet, Podrozvahové účty. Podrobně v kapitole Účty a podvojný zápis: MD, Dal, deník, hlavní kniha a předvaha.

Nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, za které účetní jednotka účtuje a sestavuje účetní závěrku (§ 3 odst. 2 ZoÚ). Shoduje se s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem, který začíná prvním dnem jiného měsíce než ledna. Delší než 12 měsíců může být například při vzniku účetní jednotky v posledních třech měsících kalendářního roku (§ 3 odst. 4 ZoÚ).

Viz také: Rozvahový den, Účetní závěrka, Akruální princip. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Vyjádření trvalého snížení hodnoty dlouhodobého majetku (§ 26 odst. 3 ZoÚ) postupně v průběhu jeho používání podle odpisového plánu (§ 28 odst. 6 ZoÚ, § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Účtuje se MD 551 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a D příslušný účet oprávek (07x nebo 08x). Neodpisují se pozemky, umělecká díla, nedokončený majetek, finanční majetek ani zásoby (§ 56 odst. 11 vyhlášky).

Viz také: Odpisový plán, Oprávky, Daňové odpisy, Zůstatková cena. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Skutečnost, která je předmětem účetnictví, tedy změna stavu majetku, závazků, nákladů, výnosů nebo výsledku hospodaření, například nákup materiálu, vystavení faktury nebo zúčtování mezd. Účetní jednotka ho musí zachytit účetním dokladem (§ 6 odst. 1 ZoÚ) a zaúčtovat jen na základě průkazného účetního záznamu (§ 6 odst. 2 ZoÚ).

Viz také: Účetní doklad, Okamžik uskutečnění účetního případu, Podvojný zápis. Podrobně v kapitole Účetní doklady: druhy, náležitosti, oběh, opravy a archivace.

Nedílný celek, který tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha; obchodní společnosti, které nejsou malou ani mikro účetní jednotkou, k nim přidávají přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu (§ 18 ZoÚ (otevře se v nové kartě)). Řádná se sestavuje k poslednímu dni účetního období, mimořádná v ostatních případech, například při vstupu do likvidace, a mezitímní během období, vyžaduje-li to zvláštní předpis (§ 19 ZoÚ).

Viz také: Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty, Příloha v účetní závěrce, Uzávěrkové operace. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Soustava účetních záznamů, ve které účetní jednotka zachycuje stav a pohyb majetku a závazků, náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Vede se v měně účetnictví a v českém jazyce (§ 4 ZoÚ) a musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a vedené způsobem zaručujícím trvalost záznamů (§ 8 ZoÚ). Kdo účetnictví vést nemusí, eviduje podnikání v daňové evidenci, uplatní paušální výdaje nebo paušální daň.

Viz také: Účetní jednotka, Podvojné účetnictví, Daňová evidence. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Nejvyšší úroveň směrné účtové osnovy: 0 Dlouhodobý majetek, 1 Zásoby, 2 Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky, 3 Zúčtovací vztahy (pohledávky, závazky, daně), 4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, 5 Náklady, 6 Výnosy a 7 Závěrkové a podrozvahové účty; třídy 8 a 9 slouží vnitropodnikovému účetnictví. Třída se dělí na dvoumístné účtové skupiny (například 31 Pohledávky) a ty na syntetické účty (například 311 Odběratelé).

Viz také: Směrná účtová osnova, Účtový rozvrh, Rozvahové a výsledkové účty. Podrobně v kapitole Směrná účtová osnova: účtové třídy 0–7 a účtový rozvrh.

Průběžné účtování zásob na účtech třídy 1 během roku (§ 9 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ČÚS č. 015). Nákup se zaúčtuje na účet pořízení (111 nebo 131), převzetí na sklad na 112 nebo 132 a spotřeba či prodej se účtuje průběžně z účtu zásob do nákladů, například MD 501 Spotřeba materiálu a D 112 Materiál na skladě. Účty zásob tak stále ukazují skutečný stav skladu.

Viz také: Účtování zásob způsobem B, Zásoby, Inventarizační rozdíl. Podrobně v kapitole Zásoby: ocenění, způsob A a B, inventura a manka.

Zjednodušený způsob, kdy se nákupy během roku účtují přímo do spotřeby (účtová skupina 50) a na účtech třídy 1 se účtuje až ke konci rozvahového dne podle stavu zásob z evidence (§ 9 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ČÚS č. 015). Při uzavírání knih se počáteční stav převede do spotřeby a konečný stav se zaúčtuje zpět na účet zásob. Smí ho použít jen účetní jednotka, která během roku průkazně eviduje stav a ocenění zásob.

Viz také: Účtování zásob způsobem A, Zásoby, Inventura. Podrobně v kapitole Zásoby: ocenění, způsob A a B, inventura a manka.

Seznam účtů, které účetní jednotka používá; sestavuje ho na podkladě směrné účtové osnovy tak, aby obsahoval účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky (§ 14 odst. 2 ZoÚ). Sestavuje se pro každé účetní období a v jeho průběhu ho lze doplňovat (§ 14 odst. 3 ZoÚ); uschovává se 5 let. Jak vypadá v Saldu, popisuje oddíl Účtový rozvrh příručky.

Viz také: Směrná účtová osnova, Analytický účet, Účtová třída. Podrobně v kapitole Směrná účtová osnova: účtové třídy 0–7 a účtový rozvrh.

Úrok, který může věřitel požadovat po dlužníkovi v prodlení s peněžitým dluhem (§ 1970 občanského zákoníku); není-li sjednán jinak, platí výše podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Věřitel ho účtuje do výnosů na účet 644, dlužník do nákladů na účet 544; dlužníkovi je daňovým výdajem až po zaplacení (§ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP). Výši spočítá kalkulačka úroku z prodlení.

Viz také: Pohledávka, Závazek, Daňově uznatelný náklad. Podrobně v kapitole Pohledávky a závazky: odběratelé, dodavatelé, zálohy a opravné položky.

Účetní závěrka a výroční zpráva se uschovávají 10 let, účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh a přehledy 5 let, vždy počínaje koncem účetního období, kterého se týkají (§ 31 ZoÚ (otevře se v nové kartě)). Daňové předpisy mohou vyžadovat déle: daňové doklady k DPH se uchovávají 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 ZDPH).

Viz také: Účetní doklad, Daňový doklad, Inventura. Podrobně v kapitole Účetní doklady: druhy, náležitosti, oběh, opravy a archivace.

Účetní zápisy před uzavřením knih, kterými se účetnictví uvede do souladu se skutečností k rozvahovému dni: doúčtování odpisů, časového rozlišení a dohadných položek, tvorba opravných položek a rezerv, přepočet cizích měn kurzem ČNB, zaúčtování inventarizačních rozdílů a daně z příjmů. Poté se uzavřou výsledkové účty na 710 a rozvahové na 702. Postup v Saldu popisuje oddíl Uzávěrkové operace.

Viz také: Účet zisků a ztrát, Počáteční a konečný účet rozvažný, Časové rozlišení, Kurzový rozdíl. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Způsob ocenění úbytku zásob stejného druhu cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem pořizovacích cen (§ 25 odst. 4 ZoÚ). Průměrná cena se počítá po každém přírůstku, nebo za období, nejméně však jednou za měsíc (§ 49 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Viz také: FIFO, Zásoby. Podrobně v kapitole Zásoby: ocenění, způsob A a B, inventura a manka.

Základní požadavek § 7 ZoÚ (otevře se v nové kartě): účetní závěrka má srozumitelně podávat obraz předmětu účetnictví a finanční situace, aby na jejím základě mohl uživatel činit ekonomická rozhodnutí. Zobrazení je věrné, když obsah položek odpovídá skutečnému stavu, a poctivé, když jsou účetní metody použity způsobem, který k věrnosti vede. Pokud by zvolená možnost účetní metody skutečný stav zastírala, musí účetní jednotka zvolit jinou.

Viz také: Zásada opatrnosti, České účetní standardy, Příloha v účetní závěrce. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Část pasiv, která patří vlastníkům: základní kapitál, ážio a kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného období (položka A. rozvahy). Odpovídá rozdílu mezi aktivy a cizími zdroji. Jeho změny mezi dvěma rozvahovými dny zachycuje přehled o změnách vlastního kapitálu.

Viz také: Základní kapitál, Kapitálové fondy, Fondy ze zisku, Nerozdělený zisk a neuhrazená ztráta minulých let. Podrobně v kapitole Vlastní kapitál: základní kapitál, fondy, výsledek hospodaření a rozdělení zisku.

Výdaj je úbytek peněz a příjem jejich přírůstek, bez ohledu na to, do kterého období věcně patří. Účetnictví pracuje s náklady a výnosy podle akruálního principu, daňová evidence a jednoduché účetnictví s příjmy a výdaji. Přijatá záloha je příjmem, ale výnosem se stane až po dodání.

Viz také: Náklady, Výnosy, Akruální princip, Daňová evidence. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale výdaj na ně ještě nebyl uskutečněn (§ 19 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), například nájemné za prosinec placené pozadu v lednu. Na konci roku se účtuje MD náklad a D 383; po zaplacení se účet 383 vyrovná.

Viz také: Časové rozlišení, Náklady příštích období, Dohadné položky. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Vyhláška (otevře se v nové kartě), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví. Stanoví uspořádání položek rozvahy (příloha č. 1) a výkazu zisku a ztráty (přílohy č. 2 a 3), obsah přílohy v účetní závěrce, směrnou účtovou osnovu (příloha č. 4) a účetní metody, například oceňování, odpisování, opravné položky, rezervy a odloženou daň.

Viz také: Zákon o účetnictví, Směrná účtová osnova, Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Část účetní závěrky (VZZ), která ukazuje náklady, výnosy a výsledek hospodaření za účetní období (§ 18 ZoÚ). Sestavuje se v druhovém členění (příloha č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., náklady podle druhů jako spotřeba, služby, osobní náklady), nebo v účelovém členění (příloha č. 3, náklady prodeje, odbytové a správní náklady). Malé a mikro účetní jednotky bez povinnosti auditu ho nemusí zveřejňovat (§ 21a odst. 9 ZoÚ).

Viz také: Rozvaha, Výsledek hospodaření, Účetní závěrka. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Částka, ze které se počítá pojistné. U zaměstnance je to úhrn zdanitelných příjmů, které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním (§ 5 zákona č. 589/1992 Sb., § 3 zákona č. 592/1992 Sb.). U OSVČ se odvozuje z dílčího základu daně ze samostatné činnosti a nesmí klesnout pod zákonné minimum (§ 5b zákona č. 589/1992 Sb.); minimální a maximální základy uvádí Sazby a limity.

Viz také: Pojistné na sociální a zdravotní pojištění, Hrubá mzda, Osoba samostatně výdělečně činná. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Zvýšení ekonomického prospěchu v účetním období, především tržby za výrobky (601), služby (602) a zboží (604), dále například tržby z prodeje majetku (641) nebo úroky (662). Účtují se na účtech třídy 6 do období, se kterým souvisejí, bez ohledu na to, kdy jsou zaplaceny (§ 3 odst. 1 ZoÚ).

Viz také: Náklady, Výsledek hospodaření, Výdaje a příjmy. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Příjmy, které věcně patří do výnosů příštích účetních období (§ 19 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), například nájemné přijaté předem za příští rok. Přijatá částka se zaúčtuje na účet 384 (pasivum) a do výnosů se převede v období, kterého se týká.

Viz také: Časové rozlišení, Příjmy příštích období. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Dokument, který uceleně informuje o vývoji výkonnosti, činnosti a hospodářském postavení účetní jednotky a obsahuje i účetní závěrku a zprávu auditora (§ 21 ZoÚ). Vyhotovují ji účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem; zveřejňuje se uložením do sbírky listin.

Viz také: Audit účetní závěrky, Sbírka listin, Účetní závěrka. Podrobně v kapitole Účetní závěrka: inventarizace, uzávěrka, výkazy a sbírka listin.

Rozdíl mezi výnosy a náklady za účetní období: kladný je zisk, záporný ztráta. Výkaz zisku a ztráty ho člení na provozní a finanční výsledek, výsledek před zdaněním a po zdanění; výsledek za účetní období se musí rovnat položce A.V. rozvahy (§ 4 odst. 10 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Na začátku dalšího období se převede na účet 431 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení a po rozhodnutí nejvyššího orgánu se rozdělí, převede, nebo uhradí.

Viz také: Výkaz zisku a ztráty, Účet zisků a ztrát, Nerozdělený zisk a neuhrazená ztráta minulých let, Základ daně. Podrobně v kapitole Náklady, výnosy a časové rozlišení: dohadné položky, rezervy a výsledek hospodaření.

Částka, ze které se počítá daň. U daně z příjmů je to rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 a § 23 ZDP); účetní jednotky vycházejí z výsledku hospodaření, který upraví o daňově neuznatelné náklady, osvobozené příjmy a další položky. Od základu daně lze odečíst například daňovou ztrátu (§ 34 ZDP). U DPH je základem daně vše, co plátce jako úplatu za plnění obdržel nebo má obdržet, bez daně (§ 36 ZDPH).

Viz také: Daňově uznatelný náklad, Daňově neuznatelný náklad, Daňová ztráta, Daň z příjmů právnických osob. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Souhrn všech vkladů společníků obchodní korporace (§ 30 ZOK); v rozvaze se vykazuje zapsaný základní kapitál, účtovaný na účtu 411 (§ 14 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Nesplacené upsané vklady jsou pohledávkou za upsaný základní kapitál (353) a změny před zápisem do rejstříku se účtují na účtu 419. U fyzické osoby podnikatele tvoří tuto položku rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy z podnikání.

Viz také: Vlastní kapitál, Kapitálové fondy, Podíl na zisku. Podrobně v kapitole Vlastní kapitál: základní kapitál, fondy, výsledek hospodaření a rozdělení zisku.

Zákon č. 235/2004 Sb. (otevře se v nové kartě), o dani z přidané hodnoty (ZDPH), upravuje, kdo je plátcem a identifikovanou osobou, místo plnění, vznik povinnosti přiznat daň, daňové doklady, sazby, odpočet, přenesenou daňovou povinnost, kontrolní a souhrnné hlášení a zvláštní režimy včetně režimu jednoho správního místa.

Viz také: Daň z přidané hodnoty, Plátce DPH, Kontrolní hlášení. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Zákon č. 586/1992 Sb. (otevře se v nové kartě), o daních z příjmů (ZDP), upravuje daň z příjmů fyzických i právnických osob: předmět daně, osvobození, základ daně, daňově uznatelné výdaje, odpisy hmotného majetku, slevy, zálohy, daň ze závislé činnosti, paušální režim i povinnosti plátců daně.

Viz také: Daň z příjmů fyzických osob, Daň z příjmů právnických osob, Základ daně. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Zákon č. 563/1991 Sb. (otevře se v nové kartě), o účetnictví (ZoÚ), je základní předpis českého účetnictví. Určuje, kdo je účetní jednotkou, rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost, oceňování, inventarizaci, účetní závěrku, audit, zveřejňování a úschovu účetních záznamů. Podrobnosti pro podnikatele stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb. a České účetní standardy.

Viz také: Vyhláška č. 500/2002 Sb., České účetní standardy, Účetní jednotka. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Daň, kterou zaměstnavatel jako plátce daně každý měsíc vypočte z příjmů zaměstnance, sníží o slevy a daňové zvýhodnění a odvede správci daně (§ 38h ZDP); účtuje se MD 331 a D 342 Ostatní přímé daně. Měsíční slevy lze uplatnit jen u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka (§ 38k ZDP). Po skončení roku zaměstnavatel na žádost zaměstnance provede roční zúčtování záloh (§ 38ch ZDP).

Viz také: Srážková daň, Sleva na dani, Daňový bonus, Čistá mzda. Podrobně v kapitole Mzdy v účetnictví: hrubá mzda, pojistné, záloha na daň a zápisy.

Výzva k zaplacení zálohy před dodáním; daňovým dokladem není. Plátci DPH vzniká povinnost přiznat daň až dnem přijetí úplaty, je-li plnění v tu chvíli známo dostatečně určitě (§ 20a odst. 2 ZDPH), a o přijaté platbě vystaví daňový doklad (§ 28 odst. 1 písm. d) ZDPH). V účetnictví se zpravidla účtuje až skutečná úhrada zálohy na účet 314 Poskytnuté provozní zálohy nebo 324 Přijaté provozní zálohy.

Viz také: Zálohy, Daňový doklad, Den uskutečnění zdanitelného plnění. Podrobně v kapitole Pohledávky a závazky: odběratelé, dodavatelé, zálohy a opravné položky.

Platby předem před dodáním plnění. Poskytnuté provozní zálohy se účtují na účet 314, přijaté na účet 324; zálohy na dlouhodobý majetek (051, 052) a na zásoby (151, 153) se vykazují u příslušného majetku. Po vyúčtování se záloha započte proti konečné faktuře; plátce DPH přiznává daň už z přijaté zálohy, je-li plnění známo dostatečně určitě.

Viz také: Zálohová faktura, Pohledávka, Závazek. Podrobně v kapitole Pohledávky a závazky: odběratelé, dodavatelé, zálohy a opravné položky.

Platby daně v průběhu zálohového období, které začíná dnem po uplynutí lhůty pro podání přiznání za minulé období (§ 38a ZDP). Jejich výše a četnost, pololetně nebo čtvrtletně, se odvozuje z poslední známé daňové povinnosti; při nízké dani se zálohy neplatí. Zaplacené zálohy se započtou na daň v přiznání; u právnické osoby se vedou na účtu 341.

Viz také: Daňové přiznání, Daň z příjmů právnických osob, Daň z příjmů fyzických osob. Podrobně v kapitole Daň z příjmů: od výsledku hospodaření k dani s.r.o. i OSVČ.

Při oceňování ke konci rozvahového dne se zahrnují jen zisky, kterých bylo k rozvahovému dni dosaženo, ale berou se v úvahu všechna předvídatelná rizika, možné ztráty a snížení hodnoty známé do okamžiku sestavení závěrky (§ 25 odst. 3 ZoÚ). Zásada se promítá do odpisů, opravných položek a rezerv (§ 26 odst. 3 ZoÚ). Rezerva přitom nesmí sloužit k úpravě hodnoty aktiv; k tomu jsou opravné položky.

Viz také: Opravná položka, Rezervy, Věrný a poctivý obraz. Podrobně v kapitole Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč.

Oběžný majetek určený ke spotřebě nebo prodeji: materiál (skupina 11), zásoby vlastní činnosti, tedy nedokončená výroba, polotovary a výrobky (skupina 12), a zboží (skupina 13) podle § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Nakupované zásoby se oceňují pořizovací cenou včetně souvisejících nákladů, zásoby vlastní výroby vlastními náklady (§ 25 ZoÚ, § 49 vyhlášky). Je-li prodejní cena snížená o náklady prodeje nižší, ocení se zásoby touto nižší cenou (§ 26 odst. 1 ZoÚ).

Viz také: Účtování zásob způsobem A, Účtování zásob způsobem B, FIFO, Vážený aritmetický průměr. Podrobně v kapitole Zásoby: ocenění, způsob A a B, inventura a manka.

Povinnost účetní jednotky plnit jinému, nejčastěji zaplatit přijatou fakturu (účet 321 Dodavatelé), mzdy zaměstnancům nebo daně. Oceňuje se jmenovitou hodnotou (§ 25 odst. 1 písm. g) ZoÚ) a vykazuje mezi cizími zdroji jako dlouhodobý, nebo krátkodobý podle zbývající splatnosti. Vyhláška č. 500/2002 Sb. pro závazek používá také slovo dluh.

Viz také: Pohledávka, Cizí zdroje, Saldokonto. Podrobně v kapitole Pohledávky a závazky: odběratelé, dodavatelé, zálohy a opravné položky.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc; plátce se může rozhodnout pro čtvrtletí, pokud splní podmínky § 99a ZDPH (mimo jiné hranici obratu, nejde o skupinu ani nespolehlivého plátce a nejde o rok registrace ani rok následující). Přiznání se podává elektronicky do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (§ 136 odst. 4 daňového řádu), i když plátci žádná daň nevznikla, a ve stejné lhůtě je daň splatná. Termíny ukazuje daňový kalendář.

Viz také: Daň z přidané hodnoty, Kontrolní hlášení, Souhrnné hlášení. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.

Účetní zůstatková cena je ocenění majetku snížené o oprávky. Při prodeji nebo vyřazení se účtuje do nákladů na účet 541 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku, tržba z prodeje na účet 641. Pro daně z příjmů je zůstatkovou cenou rozdíl mezi vstupní cenou a úhrnem daňových odpisů (§ 29 odst. 2 ZDP), proto se může od účetní lišit.

Viz také: Oprávky, Účetní odpisy, Daňové odpisy. Podrobně v kapitole Dlouhodobý majetek: pořízení, ocenění, odpisy a prodej.

Režim (OSS), ve kterém osoba povinná k dani přizná a zaplatí DPH z vybraných plnění pro spotřebitele v jiných státech EU jedním přiznáním ve státě své registrace (§ 110a a násl. ZDPH). Režim Evropské unie se týká zejména služeb osobám nepovinným k dani a prodeje zboží na dálku. V tuzemsku ho spravuje Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Viz také: Daň z přidané hodnoty, Plátce DPH. Podrobně v kapitole DPH v praxi: registrace, odpočet, hlášení a účet 343.