Učebnice účetnictví · kapitola 7 z 16

Zásoby: ocenění, způsob A a B, inventura a manka

Q: Jak zaúčtovat manko zásob?

Manko nad normy přirozených úbytků se účtuje MD 549 / D účet zásob. Pokud ho uhradí odpovědný zaměstnanec, náhrada se zaúčtuje MD 335 / D 648.

Zásoby jsou materiál, zboží a výrobky, které firma spotřebuje nebo prodá. Kapitola ukáže, jak se zásoby oceňují, jak se o nich účtuje průběžně (způsob A) a periodicky (způsob B) a jak zaúčtovat manko a přebytek zjištěné inventurou.

Ověřeno 1. října 2026 podle platného znění zákonů. Příklady používají smyšlenou firmu.

Na této stránce

Druhy zásob
Ocenění zásob
Způsob A: průběžná evidence
Způsob B: periodická evidence
Inventura, manka a přebytky
Jak to vede Saldo
Shrnutí
Časté otázky

Druhy zásob

Zásoby vymezuje § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Účtuje se o nich v účtové třídě 1 a v rozvaze jsou v položce C.I. Zásoby.

Druhy zásob a jejich účty
Druh	Co sem patří	Účty
Materiál	Suroviny, pomocné a provozní látky (například palivo nebo čisticí prostředky), náhradní díly, obaly, movité věci s dobou použitelnosti nejvýše jeden rok a drobný hmotný majetek, o kterém firma účtuje jako o zásobách	`111`, `112`, `119`
Nedokončená výroba a polotovary	Produkty, které prošly jedním nebo více výrobními stupni, ale nejsou ještě hotovým výrobkem	`121`, `122`
Výrobky	Věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř firmy	`123`
Mladá a ostatní zvířata	Zvířata, která nejsou dlouhodobým majetkem, materiálem ani zbožím	`124`
Zboží	Movité věci nakoupené za účelem prodeje, pokud s nimi firma obchoduje, a vlastní výrobky předané do vlastních prodejen	`131`, `132`, `139`
Poskytnuté zálohy na zásoby	Zálohy a závdavky dodavatelům na pořízení zásob	`151`, `153`

Nakoupené zásoby (materiál a zboží) a zásoby vlastní činnosti (nedokončená výroba, polotovary, výrobky) se účtují odlišně. U nakoupených zásob je protějškem nákladový účet skupiny 50 Spotřebované nákupy, u zásob vlastní činnosti účet skupiny 58 Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace (ČÚS č. 015, bod 4).

Ocenění zásob

Nakoupené zásoby se oceňují pořizovací cenou, zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady (§ 25 odst. 1 písm. c) a d) zákona o účetnictví).

Pořizovací cena: Cena, za kterou byla zásoba pořízena, a náklady s pořízením související, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí nejsou úroky z úvěrů na pořízení, kurzové rozdíly ani smluvní pokuty a úroky z prodlení (§ 49 odst. 1 vyhlášky). Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží ocenění zvyšují (§ 49 odst. 2 vyhlášky).
Vlastní náklady: Přímé náklady na výrobu, případně i přiřaditelné nepřímé náklady. Náklady na prodej do nich nepatří (§ 25 odst. 5 písm. c) zákona o účetnictví a § 49 odst. 5 vyhlášky).
Reprodukční pořizovací cena: Cena, za kterou by se zásoba pořídila v době, kdy se o ní účtuje. Použije se například u zásob nabytých bezúplatně (§ 25 odst. 1 písm. l) a odst. 5 písm. b) zákona o účetnictví).

DPH, kterou si plátce může odečíst, do pořizovací ceny nepatří a účtuje se na účet 343.

Ocenění výdeje ze skladu – FIFO a vážený průměr

Když firma nakupuje stejnou zásobu za různé ceny, musí určit, za kolik ji vydává ze skladu. Vedle ocenění každého kusu jeho skutečnou pořizovací cenou připouští zákon o účetnictví u stejného druhu zásob dva způsoby: vážený aritmetický průměr a způsob, kdy se první cena přírůstku použije jako první cena úbytku, tedy FIFO (§ 25 odst. 4). Jiné metody, například LIFO, zákon neuvádí.

V rámci jednoho analytického účtu zásob se používá jen jeden způsob ocenění (§ 49 odst. 3 vyhlášky).
Vážený aritmetický průměr se počítá nejméně jednou za měsíc (§ 49 odst. 3 vyhlášky), firma ho může přepočítávat i po každém příjmu.

Sklad má 100 ks po 50 Kč, firma dokoupí 200 ks po 56 Kč a vydá 250 ks
Způsob	Ocenění výdeje 250 ks	Zůstatek 50 ks na skladě
FIFO	100 × 50 + 150 × 56 = 13 400 Kč	50 × 56 = 2 800 Kč
Vážený průměr	(5 000 + 11 200) / 300 = 54 Kč za kus, 250 × 54 = 13 500 Kč	50 × 54 = 2 700 Kč

V obou případech je součet výdeje a zůstatku 16 200 Kč. Způsob ocenění jen rozhoduje, kolik z pořizovacích cen jde do nákladů hned a kolik zůstane na skladě do dalšího období.

Způsob A: průběžná evidence

Při způsobu A se o zásobách účtuje průběžně na účtech třídy 1 (§ 9 odst. 7 vyhlášky). Každý příjem na sklad a každý výdej má svůj zápis, takže účet zásob ukazuje stav skladu kdykoli během roku.

Složky pořizovací ceny se během roku účtují na 111 Pořízení materiálu nebo 131 Pořízení zboží a při převzetí na sklad se převedou na 112 Materiál na skladě nebo 132 Zboží na skladě a v prodejnách. Nákupy lze účtovat i přímo na sklad (ČÚS č. 015, body 4.2.1 a 4.2.3).
Spotřeba materiálu se účtuje MD 501 / D 112, prodané zboží MD 504 / D 132, prodaný materiál MD 542 / D 112.
Zásoby, které firma má vyfakturované, ale ještě je nepřevzala, jsou při uzavírání knih na 119 Materiál na cestě nebo 139 Zboží na cestě. Převzaté a dosud nevyfakturované dodávky se zaúčtují na 389 Dohadné účty pasivní (ČÚS č. 015, bod 4.4.1).
Firma si může svým předpisem určit druhy materiálu, které účtuje přímo do spotřeby bez skladu, spotřeba ve výkazech ale musí odpovídat skutečnosti (ČÚS č. 015, bod 4.4.4).

Příklad 1: nákup a prodej zboží způsobem A

Smyšlená firma Modrá dílna s.r.o., plátce DPH, kromě výroby prodává pracovní lampy. V říjnu 2026 nakoupí 200 lamp po 150 Kč, zaplatí dopravu a 120 lamp prodá po 250 Kč bez DPH. Při inventuře chybějí dvě lampy; za manko odpovídá skladník, který ho uhradí.

Modrá dílna s.r.o., zboží účtované způsobem A
Účetní případ	Částka	MD	D
Přijatá faktura za 200 lamp, základ daně	30 000 Kč	`131`	`321`
DPH 21 % z faktury za lampy	6 300 Kč	`343`	`321`
Faktura dopravce za dovoz lamp, základ daně	2 000 Kč	`131`	`321`
DPH 21 % z faktury za dopravu	420 Kč	`343`	`321`
Příjem 200 lamp na sklad v pořizovací ceně 160 Kč za kus	32 000 Kč	`132`	`131`
Vydaná faktura za 120 lamp, základ daně	30 000 Kč	`311`	`604`
DPH 21 % z vydané faktury	6 300 Kč	`311`	`343`
Výdej 120 prodaných lamp ze skladu (120 × 160)	19 200 Kč	`504`	`132`
Manko 2 lamp zjištěné inventurou (2 × 160)	320 Kč	`549`	`132`
Náhrada manka předepsaná odpovědnému zaměstnanci	320 Kč	`335`	`648`

Doprava je součástí pořizovací ceny, proto lampa stojí 32 000 / 200 = 160 Kč. Obchodní marže z prodeje je 30 000 − 19 200 = 10 800 Kč. Na účtu 132 zůstane 78 lamp za 12 480 Kč, což odpovídá skutečnému stavu po inventuře. Manko je daňovým výdajem do výše náhrady (§ 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů), tady celé.

Způsob B: periodická evidence

Při způsobu B se nákupy během roku účtují rovnou do nákladů a v účtové třídě 1 se účtuje až ke konci rozvahového dne podle stavu zásob v evidenci o zásobách (§ 9 odst. 7 vyhlášky).

Během roku se nákup materiálu účtuje MD 501 / D 321, nákup zboží MD 504 / D 321 (ČÚS č. 015, bod 4.3.1).
Při uzavírání knih se počáteční stav účtu zásob převede do spotřeby (například MD 501 / D 112) a konečný stav podle evidence se zaúčtuje zpět na účet zásob (MD 112 / D 501).
U zásob vlastní činnosti se během roku na účtech skupiny 12 neúčtuje. Na konci roku se počáteční stav převede na účet skupiny 58 a stav podle inventarizace se zaúčtuje MD 121 až 123 / D účet skupiny 58 (ČÚS č. 015, bod 4.3.2).

Způsob A a způsob B v přehledu
Hledisko	Způsob A	Způsob B
Nákup	Na účet zásob (`111`, `131`, nebo přímo `112`, `132`)	Do nákladů (`501`, `504`)
Výdej a prodej	Každý výdej zápisem do nákladů	Bez zápisu, spotřeba vyplyne ze stavu na konci roku
Stav zásob v účetnictví během roku	Ano, na účtech třídy 1	Ne, jen v evidenci o zásobách
Zápisy na konci roku	Inventarizační rozdíly a zásoby na cestě	Převod počátečního stavu a zaúčtování konečného stavu
Obvyklé použití	Sklad s častými pohyby a skladovým programem	Malé zásoby nebo spotřební materiál

Firma může pro různé zásoby použít způsob A i B. Při účtování podle míst uskladnění nebo odpovědných osob ale jen jeden z nich (ČÚS č. 015, bod 4.1).

Příklad 2: materiál účtovaný způsobem B

Modrá dílna s.r.o. má k 1. 1. 2026 na účtu 112 materiál za 8 000 Kč. Během roku nakoupí materiál za 60 000 Kč bez DPH a k 31. 12. 2026 podle evidence ověřené inventurou zbývá materiál za 11 500 Kč.

Modrá dílna s.r.o., materiál účtovaný způsobem B
Účetní případ	Částka	MD	D
Přijaté faktury za materiál během roku, základ daně celkem	60 000 Kč	`501`	`321`
DPH 21 % z přijatých faktur	12 600 Kč	`343`	`321`
31. 12.: převod počátečního stavu materiálu do spotřeby	8 000 Kč	`501`	`112`
31. 12.: konečný stav materiálu podle evidence a inventury	11 500 Kč	`112`	`501`

Spotřeba materiálu za rok je 8 000 + 60 000 − 11 500 = 56 500 Kč, a to je i zůstatek účtu 501. Na účtu 112 je 11 500 Kč, které přejdou jako počáteční stav do roku 2027.

Inventura, manka a přebytky

Inventarizací firma zjišťuje skutečný stav zásob a porovnává ho se stavem v účetnictví (§ 29 zákona o účetnictví). Zásoby se inventarizují fyzickou inventurou, tedy počítáním, vážením nebo měřením (§ 30 odst. 1 a 3).

Periodickou inventuru k rozvahovému dni lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před ním a ukončit nejpozději dva měsíce po něm (§ 30 odst. 6 zákona o účetnictví).
U zásob vedených podle druhů, míst uložení nebo odpovědných osob může firma inventarizovat průběžně během roku; každý druh zásob ale aspoň jednou za účetní období (§ 29 odst. 2).
Inventurní soupis obsahuje mimo jiné zjištěný skutečný stav a jeho ocenění, způsob zjištění, okamžik zahájení a ukončení inventury a podpisové záznamy osob odpovědných za zjištění stavu a za provedení inventury (§ 30 odst. 7).
Inventarizační rozdíly se zaúčtují do účetního období, za které se stav ověřuje (§ 30 odst. 11).

Manko: Skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl nelze doložit (§ 30 odst. 10 písm. a) zákona o účetnictví).
Přebytek: Skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví (§ 30 odst. 10 písm. b) zákona o účetnictví).
Přirozené úbytky: Technologické úbytky, například rozprachem nebo vysycháním, v rámci norem, které si firma stanoví svým předpisem. Nejsou mankem (ČÚS č. 007, bod 2.2, a § 25 odst. 2 zákona o daních z příjmů).

Jak zaúčtovat inventarizační rozdíly zásob (ČÚS č. 007)
Rozdíl	Zápis	Poznámka
Úbytek v rámci norem přirozených úbytků (způsob A)	MD `501` (u zboží `504`) / D účet zásob	Jako spotřeba, skupina 50
Manko nakoupených zásob	MD `549` / D `112` nebo `132`	Skupina 54, u způsobu A i B
Přebytek nakoupených zásob	MD `112` nebo `132` / D `648`	Vznikl-li chybným vyskladněním, D účet skupiny 50
Manko zásob vlastní činnosti	MD `549` / D `121` až `123`	Skupina 54
Přebytek zásob vlastní činnosti	MD `121` až `123` / D účet skupiny 58	Změna stavu zásob
Náhrada manka od zaměstnance	MD `335` / D `648`	ČÚS č. 007, bod 3.7

Manka a přebytky lze vzájemně vyrovnat jen u zásob, které se ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslně zaměnily a u nichž je záměna možná (ČÚS č. 007, bod 3.4). Pro daň z příjmů je manko výdajem jen do výše přijatých náhrad (§ 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů); úbytky v rámci ekonomicky zdůvodněných norem stanovených poplatníkem mankem nejsou (§ 25 odst. 2).

Jak to vede Saldo

Saldo nevede skladovou evidenci: nemá příjemky, výdejky ani výpočet FIFO či průměru a fyzickou inventuru zásob nezaznamenává. Zásoby v něm účtujete přes doklady a zápisy.

Na přijatých dokladech se nabízejí účty zásob 111 až 139 i nákladové účty 501 a 504. Účet zvolíte u položky dokladu (Účty a předvyplnění).
Bez skladového programu je v Saldu nejjednodušší způsob B: nákupy účtujete na 501 nebo 504 a na konci roku zaúčtujete počáteční a konečný stav ručním zápisem (Zaúčtovat ruční zápis) nebo interním dokladem (Interní doklad).
Vede-li firma sklad v jiném programu způsobem A, převezme z něj souhrnné výdeje a inventarizační rozdíly a zaúčtuje je stejně, ručním zápisem nebo interním dokladem.
Inventura v uzávěrce připraví soupisy pro pokladnu, banku, pohledávky, závazky a majetek, ne pro zásoby (Inventura a inventurní soupisy).

Shrnutí

Zásoby jsou materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zboží a mladá zvířata; účtuje se o nich ve třídě 1.
Nakoupené zásoby se oceňují pořizovací cenou včetně dopravy, cla a provizí, vlastní výroba vlastními náklady.
Výdej stejných zásob nakoupených za různé ceny lze ocenit metodou FIFO nebo váženým průměrem, počítaným nejméně jednou za měsíc; jiné metody, například LIFO, zákon neuvádí.
Způsob A účtuje každý příjem a výdej na účtech třídy 1, způsob B dává nákupy rovnou do nákladů a stav zásob účtuje až na konci roku.
Způsob B vyžaduje průkaznou evidenci zásob, ze které lze kdykoli zjistit jejich stav a ocenění.
Manko se účtuje na 549, přebytek na 648; úbytky v rámci norem přirozených úbytků jsou spotřebou.
Pro daň je manko výdajem jen do výše přijaté náhrady.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi způsobem A a B u zásob?

Způsob A účtuje průběžně každý příjem na sklad a každý výdej na účtech třídy 1. Způsob B účtuje nákupy rovnou do nákladů a na účtech zásob jen počáteční a konečný stav na konci roku (§ 9 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Co patří do pořizovací ceny zásob?

Cena zásoby a náklady s pořízením související, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Nepatří sem úroky z úvěrů, kurzové rozdíly a smluvní sankce (§ 49 odst. 1 vyhlášky).

Smím zásoby oceňovat metodou LIFO?

Ne. Vedle skutečné pořizovací ceny každého kusu připouští zákon o účetnictví u stejného druhu zásob jen vážený aritmetický průměr a metodu FIFO (§ 25 odst. 4).

Jak zaúčtovat manko zásob?

Manko nad normy přirozených úbytků se účtuje MD 549 / D účet zásob. Pokud ho uhradí odpovědný zaměstnanec, náhrada se zaúčtuje MD 335 / D 648.

Kdy se musí dělat inventura zásob?

K rozvahovému dni; inventuru lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před ním a ukončit nejpozději dva měsíce po něm. U zásob vedených podle druhů nebo míst uložení lze inventarizovat průběžně, každý druh aspoň jednou za účetní období.