Otevřít Saldo

Učebnice účetnictví · kapitola 7 z 16

Zásoby: ocenění, způsob A a B, inventura a manka

Zásoby jsou hlavně materiál, zboží a výrobky, které firma spotřebuje nebo prodá. Kapitola ukáže, jak se zásoby oceňují, jak se o nich účtuje průběžně (způsob A) a periodicky (způsob B) a jak zaúčtovat manko a přebytek zjištěné inventurou.

  • 12 minut čtení
  • 5 rychlých otázek
  • 3 cvičení
  • 8 otázek v kvízu

Ověřeno 2. října 2026 podle platného znění zákonů. Příklady používají smyšlenou firmu.

Co se v kapitole naučíte

  • Rozlišit druhy zásob a přiřadit je k účtům třídy 1
  • Ocenit nakoupené zásoby pořizovací cenou a jejich výdej metodou FIFO nebo váženým průměrem
  • Zaúčtovat nákup, spotřebu a prodej zásob způsobem A i způsobem B
  • Zaúčtovat manko, přebytek a přirozené úbytky zjištěné inventurou
  • Posoudit, kdy je manko daňovým výdajem
Na této stránce
  1. Druhy zásob
  2. Ocenění zásob
  3. Způsob A: průběžná evidence
  4. Způsob B: periodická evidence
  5. Inventura, manka a přebytky
  6. Jak to vede Saldo
  7. Shrnutí
  8. Zaúčtujte si
  9. Otestujte se
  10. Časté otázky

Druhy zásob

Zásoby vymezuje § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Účtuje se o nich v účtové třídě 1 a v rozvaze jsou v položce C.I. Zásoby.

Druhy zásob a jejich účty
DruhCo sem patříÚčty
MateriálSuroviny, pomocné a provozní látky (například palivo nebo čisticí prostředky), náhradní díly, obaly, movité věci s dobou použitelnosti nejvýše jeden rok a drobný hmotný majetek, o kterém firma účtuje jako o zásobách111, 112, 119
Nedokončená výroba a polotovaryProdukty, které prošly jedním nebo více výrobními stupni, ale nejsou ještě hotovým výrobkem121, 122
VýrobkyVěci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř firmy123
Mladá a ostatní zvířataZvířata, která nejsou dlouhodobým majetkem, materiálem ani zbožím124
ZbožíMovité věci a zvířata nabyté za účelem prodeje, pokud s nimi firma obchoduje, a vlastní výrobky předané do vlastních prodejen131, 132, 139
Poskytnuté zálohy na zásobyZálohy a závdavky dodavatelům na pořízení zásob151, 153

Nakoupené zásoby (materiál a zboží) a zásoby vlastní činnosti (nedokončená výroba, polotovary, výrobky) se účtují odlišně. U nakoupených zásob je protějškem nákladový účet skupiny 50 Spotřebované nákupy, u zásob vlastní činnosti účet skupiny 58 Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace (ČÚS č. 015, bod 4).

Ocenění zásob

Nakoupené zásoby se oceňují pořizovací cenou, zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady (§ 25 odst. 1 písm. c) a d) zákona o účetnictví).

Pořizovací cena
Cena, za kterou byla zásoba pořízena, a náklady s pořízením související, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí nejsou úroky z úvěrů na pořízení, kurzové rozdíly ani smluvní pokuty a úroky z prodlení (§ 49 odst. 1 vyhlášky). Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží ocenění zvyšují (§ 49 odst. 2 vyhlášky).
Vlastní náklady
Přímé náklady na výrobu, případně i přiřaditelné nepřímé náklady. Náklady na prodej do nich nepatří (§ 25 odst. 5 písm. c) zákona o účetnictví a § 49 odst. 5 vyhlášky).
Reprodukční pořizovací cena
Cena, za kterou by se zásoba pořídila v době, kdy se o ní účtuje. Použije se například u zásob nabytých bezúplatně (§ 25 odst. 1 písm. l) a odst. 5 písm. b) zákona o účetnictví).

DPH, kterou si plátce může odečíst, do pořizovací ceny nepatří a účtuje se na účet 343.

Ocenění výdeje ze skladu – FIFO a vážený průměr

Když firma nakupuje stejnou zásobu za různé ceny, musí určit, za kolik ji vydává ze skladu. Vedle ocenění každého kusu jeho skutečnou pořizovací cenou připouští zákon o účetnictví u stejného druhu zásob dva způsoby: vážený aritmetický průměr a způsob, kdy se první cena přírůstku použije jako první cena úbytku, tedy FIFO (§ 25 odst. 4). Jiné metody, například LIFO, zákon neuvádí.

  • V rámci jednoho analytického účtu zásob se používá jen jeden způsob ocenění (§ 49 odst. 3 vyhlášky).
  • Vážený aritmetický průměr se počítá nejméně jednou za měsíc (§ 49 odst. 3 vyhlášky), firma ho může přepočítávat i po každém příjmu.
Sklad má 100 ks po 50 Kč, firma dokoupí 200 ks po 56 Kč a vydá 250 ks
ZpůsobOcenění výdeje 250 ksZůstatek 50 ks na skladě
FIFO100 × 50 + 150 × 56 = 13 400 Kč50 × 56 = 2 800 Kč
Vážený průměr(5 000 + 11 200) / 300 = 54 Kč za kus, 250 × 54 = 13 500 Kč50 × 54 = 2 700 Kč

V obou případech je součet výdeje a zůstatku 16 200 Kč. Způsob ocenění jen rozhoduje, kolik z pořizovacích cen jde do nákladů hned a kolik zůstane na skladě do dalšího období.

Způsob A: průběžná evidence

Při způsobu A se o zásobách účtuje průběžně na účtech třídy 1 (§ 9 odst. 7 vyhlášky). Každý příjem na sklad a každý výdej má svůj zápis, takže účet zásob ukazuje stav skladu kdykoli během roku.

  • Složky pořizovací ceny se během roku účtují na 111 Pořízení materiálu nebo 131 Pořízení zboží a při převzetí na sklad se převedou na 112 Materiál na skladě nebo 132 Zboží na skladě a v prodejnách. Nákupy lze účtovat i přímo na sklad (ČÚS č. 015, body 4.2.1 a 4.2.3).
  • Spotřeba materiálu se účtuje MD 501 / D 112, prodané zboží MD 504 / D 132, prodaný materiál MD 542 / D 112.
  • Zásoby, které firma má vyfakturované, ale ještě je nepřevzala, jsou při uzavírání knih u způsobu A i B na 119 Materiál na cestě nebo 139 Zboží na cestě. Převzaté a dosud nevyfakturované dodávky se zaúčtují na 389 Dohadné účty pasivní (ČÚS č. 015, bod 4.4.1).
  • Firma si může svým předpisem určit druhy materiálu, které účtuje přímo do spotřeby bez skladu, spotřeba ve výkazech ale musí odpovídat skutečnosti (ČÚS č. 015, bod 4.4.4).

Příklad 1: nákup a prodej zboží způsobem A

Smyšlená firma Modrá dílna s.r.o., plátce DPH, kromě výroby prodává pracovní lampy. V říjnu 2026 nakoupí 200 lamp po 150 Kč, zaplatí dopravu a 120 lamp prodá po 250 Kč bez DPH. Při inventuře chybějí dvě lampy; za manko odpovídá skladník, který ho uhradí.

Modrá dílna s.r.o., zboží účtované způsobem A
Účetní případČástkaMDD
Přijatá faktura za 200 lamp, základ daně30 000 Kč131321
DPH 21 % z faktury za lampy6 300 Kč343321
Faktura dopravce za dovoz lamp, základ daně2 000 Kč131321
DPH 21 % z faktury za dopravu420 Kč343321
Příjem 200 lamp na sklad v pořizovací ceně 160 Kč za kus32 000 Kč132131
Vydaná faktura za 120 lamp, základ daně30 000 Kč311604
DPH 21 % z vydané faktury6 300 Kč311343
Výdej 120 prodaných lamp ze skladu (120 × 160)19 200 Kč504132
Manko 2 lamp zjištěné inventurou (2 × 160)320 Kč549132
Náhrada manka předepsaná odpovědnému zaměstnanci320 Kč335648

Doprava je součástí pořizovací ceny, proto lampa stojí 32 000 / 200 = 160 Kč. Obchodní marže z prodeje je 30 000 − 19 200 = 10 800 Kč. Na účtu 132 zůstane 78 lamp za 12 480 Kč, což odpovídá skutečnému stavu po inventuře. Manko je daňovým výdajem do výše náhrady (§ 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů), tady celé.

Způsob B: periodická evidence

Při způsobu B se nákupy během roku účtují rovnou do nákladů a v účtové třídě 1 se účtuje až ke konci rozvahového dne podle stavu zásob v evidenci o zásobách (§ 9 odst. 7 vyhlášky).

  • Během roku se nákup materiálu účtuje MD 501 / D 321, nákup zboží MD 504 / D 321 (ČÚS č. 015, bod 4.3.1).
  • Při uzavírání knih se počáteční stav účtu zásob převede do spotřeby (například MD 501 / D 112) a konečný stav podle evidence se zaúčtuje zpět na účet zásob (MD 112 / D 501).
  • U zásob vlastní činnosti se během roku na účtech skupiny 12 neúčtuje. Na konci roku se počáteční stav převede na účet skupiny 58 a stav podle inventarizace se zaúčtuje MD 121 až 123 / D účet skupiny 58 (ČÚS č. 015, bod 4.3.2).
Způsob A a způsob B v přehledu
HlediskoZpůsob AZpůsob B
NákupNa účet zásob (111, 131, nebo přímo 112, 132)Do nákladů (501, 504)
Výdej a prodejKaždý výdej zápisem do nákladůBez zápisu, spotřeba vyplyne ze stavu na konci roku
Stav zásob v účetnictví během rokuAno, na účtech třídy 1Ne, jen v evidenci o zásobách
Zápisy na konci rokuInventarizační rozdíly a zásoby na cestěPřevod počátečního stavu, zaúčtování konečného stavu, manka a zásoby na cestě
Kdy se obvykle hodíSklad s častými pohyby a skladovým programemMalé zásoby nebo spotřební materiál

Firma může pro různé zásoby použít způsob A i B. Při účtování podle míst uskladnění nebo odpovědných osob ale jen jeden z nich (ČÚS č. 015, bod 4.1).

Příklad 2: materiál účtovaný způsobem B

Modrá dílna s.r.o. má k 1. 1. 2026 na účtu 112 materiál za 8 000 Kč. Během roku nakoupí materiál za 60 000 Kč bez DPH a k 31. 12. 2026 podle evidence ověřené inventurou zbývá materiál za 11 500 Kč.

Modrá dílna s.r.o., materiál účtovaný způsobem B
Účetní případČástkaMDD
Přijaté faktury za materiál během roku, základ daně celkem60 000 Kč501321
DPH 21 % z přijatých faktur12 600 Kč343321
31. 12.: převod počátečního stavu materiálu do spotřeby8 000 Kč501112
31. 12.: konečný stav materiálu podle evidence a inventury11 500 Kč112501

Spotřeba materiálu za rok je 8 000 + 60 000 − 11 500 = 56 500 Kč, a to je i zůstatek účtu 501. Na účtu 112 je 11 500 Kč, které přejdou jako počáteční stav do roku 2027.

Inventura, manka a přebytky

Inventarizací firma zjišťuje skutečný stav zásob a porovnává ho se stavem v účetnictví (§ 29 zákona o účetnictví). Zásoby se inventarizují fyzickou inventurou, tedy počítáním, vážením nebo měřením (§ 30 odst. 1 a 3).

  • Periodickou inventuru k rozvahovému dni lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před ním a ukončit nejpozději dva měsíce po něm (§ 30 odst. 6 zákona o účetnictví).
  • U zásob vedených podle druhů, míst uložení nebo odpovědných osob může firma inventarizovat průběžně během roku; každý druh zásob ale aspoň jednou za účetní období (§ 29 odst. 2).
  • Inventurní soupis obsahuje mimo jiné zjištěný skutečný stav a jeho ocenění, způsob zjištění, okamžik zahájení a ukončení inventury a podpisové záznamy osob odpovědných za zjištění stavu a za provedení inventury (§ 30 odst. 7).
  • Inventarizační rozdíly se zaúčtují do účetního období, za které se stav ověřuje (§ 30 odst. 11).
Manko
Skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl nelze doložit (§ 30 odst. 10 písm. a) zákona o účetnictví).
Přebytek
Skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví (§ 30 odst. 10 písm. b) zákona o účetnictví).
Přirozené úbytky
Technologické úbytky, například rozprachem nebo vysycháním, v rámci norem, které si firma stanoví svým předpisem. Nejsou mankem (ČÚS č. 007, bod 2.2, a § 25 odst. 2 zákona o daních z příjmů).
Jak zaúčtovat inventarizační rozdíly zásob (ČÚS č. 007)
RozdílZápisPoznámka
Úbytek v rámci norem přirozených úbytků (způsob A)MD 501 (u zboží 504) / D účet zásobJako spotřeba, skupina 50
Manko nakoupených zásobMD 549 / D 112 nebo 132Skupina 54, u způsobu A i B
Přebytek nakoupených zásobMD 112 nebo 132 / D 648Vznikl-li chybným vyskladněním, D účet skupiny 50
Manko zásob vlastní činnostiMD 549 / D 121 až 123Skupina 54
Přebytek zásob vlastní činnostiMD 121 až 123 / D účet skupiny 58Změna stavu zásob
Náhrada manka od zaměstnanceMD 335 / D 648ČÚS č. 007, bod 3.7

Manka a přebytky lze vzájemně vyrovnat jen u zásob, které se ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslně zaměnily a u nichž je záměna možná (ČÚS č. 007, bod 3.4). Pro daň z příjmů je manko výdajem jen do výše přijatých náhrad (§ 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů), s výjimkou škod ze živelní pohromy nebo od neznámého pachatele potvrzených policií (§ 24 odst. 2 písm. l)); úbytky v rámci ekonomicky zdůvodněných norem stanovených poplatníkem mankem nejsou (§ 25 odst. 2).

Jak to vede Saldo

Saldo nevede skladovou evidenci: nemá příjemky, výdejky ani výpočet FIFO či průměru a fyzickou inventuru zásob nezaznamenává. Zásoby v něm účtujete přes doklady a zápisy.

  • Na přijatých dokladech se nabízejí účty zásob 111 až 139 i nákladové účty 501 a 504. Účet zvolíte u položky dokladu (Účty a předvyplnění).
  • Bez skladového programu je v Saldu nejjednodušší způsob B: nákupy účtujete na 501 nebo 504 a na konci roku zaúčtujete počáteční a konečný stav ručním zápisem (Zaúčtovat ruční zápis) nebo interním dokladem (Interní doklad).
  • Vede-li firma sklad v jiném programu způsobem A, převezme z něj souhrnné výdeje a inventarizační rozdíly a zaúčtuje je stejně, ručním zápisem nebo interním dokladem.
  • Inventura v uzávěrce připraví soupisy pro pokladnu, banku, pohledávky, závazky a majetek, ne pro zásoby (Inventura a inventurní soupisy).

Shrnutí

  • Zásoby jsou materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zboží a mladá a ostatní zvířata; účtuje se o nich ve třídě 1.
  • Nakoupené zásoby se oceňují pořizovací cenou včetně dopravy, cla a provizí, vlastní výroba vlastními náklady.
  • Výdej stejných zásob nakoupených za různé ceny lze ocenit metodou FIFO nebo váženým průměrem, počítaným nejméně jednou za měsíc; jiné metody, například LIFO, zákon neuvádí.
  • Způsob A účtuje každý příjem a výdej na účtech třídy 1, způsob B dává nákupy rovnou do nákladů a stav zásob účtuje až na konci roku.
  • Způsob B vyžaduje průkaznou evidenci zásob, ze které lze kdykoli zjistit jejich stav a ocenění.
  • Manko se účtuje na 549, přebytek nakoupených zásob na 648; úbytky v rámci norem přirozených úbytků nejsou mankem, u nakoupených zásob jsou spotřebou.
  • Pro daň je manko výdajem jen do výše přijaté náhrady, s výjimkami podle § 24 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů.

Zaúčtujte si

Ke každému zápisu doplňte účet Má dáti a účet Dal. Účet napište číslem nebo ho vyberte z nabídky. Řešení se ukáže i na T-účtech.

Cvičení 1: Konve na sklad a jejich prodej

Zahradnictví Lipa s.r.o., plátce DPH, účtuje zboží způsobem A a složky pořizovací ceny soustřeďuje na účtu 131. V dubnu 2026 přijme fakturu za 50 konví po 300 Kč bez DPH (základ 15 000 Kč, DPH 21 % 3 150 Kč) a fakturu dopravce za jejich dovoz (základ 1 000 Kč, DPH 21 % 210 Kč). Konve převezme na sklad a 30 z nich prodá. Zaúčtujte přijaté faktury, příjem na sklad a výdej prodaných konví; vydanou fakturu za prodej v tomto cvičení neúčtujte.

Účetní případČástkaMDD
1Faktura za 50 konví, základ daně15 000 Kč??
2Faktura dopravce, základ daně1 000 Kč??
3DPH 21 % z obou přijatých faktur (3 150 + 210)3 360 Kč??
4Příjem 50 konví na sklad v pořizovací ceně16 000 Kč??
5Výdej 30 prodaných konví ze skladu (30 × 320 Kč)9 600 Kč??
Ukázat řešení
Účetní případČástkaMDD
1Faktura za 50 konví, základ daně15 000 Kč131 Pořízení zboží321 Dodavatelé
2Faktura dopravce, základ daně1 000 Kč131 Pořízení zboží321 Dodavatelé
3DPH 21 % z obou přijatých faktur (3 150 + 210)3 360 Kč343 Daň z přidané hodnoty321 Dodavatelé
4Příjem 50 konví na sklad v pořizovací ceně16 000 Kč132 Zboží na skladě a v prodejnách131 Pořízení zboží
5Výdej 30 prodaných konví ze skladu (30 × 320 Kč)9 600 Kč504 Prodané zboží132 Zboží na skladě a v prodejnách
131 Pořízení zboží
MDD
  • 115 000 Kč
  • 21 000 Kč
  • 416 000 Kč
321 Dodavatelé
MDD
    • 115 000 Kč
    • 21 000 Kč
    • 33 360 Kč
    343 Daň z přidané hodnoty
    MDD
    • 33 360 Kč
      132 Zboží na skladě a v prodejnách
      MDD
      • 416 000 Kč
      • 59 600 Kč
      504 Prodané zboží
      MDD
      • 59 600 Kč

        Doprava je součástí pořizovací ceny (§ 49 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), proto jedna konev stojí 16 000 / 50 = 320 Kč. Složky ceny se soustředí na 131 a při převzetí se převedou na 132, výdej prodaného zboží jde na 504 (ČÚS č. 015, bod 4.2.1). DPH s nárokem na odpočet patří na 343. Na účtu 132 zůstane 20 konví za 6 400 Kč.

        Cvičení 2: Papír účtovaný způsobem B

        Tiskárna Archa s.r.o., plátce DPH, účtuje papír jako materiál způsobem B. K 1. 1. 2026 má na účtu 112 papír za 9 000 Kč. Během roku 2026 nakoupí papír na faktury za 180 000 Kč bez DPH (DPH 21 % 37 800 Kč). K 31. 12. 2026 zůstává podle evidence ověřené inventurou papír za 14 500 Kč. Zaúčtujte nákupy souhrnně a zápisy na konci roku.

        Účetní případČástkaMDD
        1Přijaté faktury za papír, základ daně celkem180 000 Kč??
        2DPH 21 % z přijatých faktur37 800 Kč??
        331. 12.: převod počátečního stavu papíru do spotřeby9 000 Kč??
        431. 12.: konečný stav papíru podle inventury14 500 Kč??
        Ukázat řešení
        Účetní případČástkaMDD
        1Přijaté faktury za papír, základ daně celkem180 000 Kč501 Spotřeba materiálu321 Dodavatelé
        2DPH 21 % z přijatých faktur37 800 Kč343 Daň z přidané hodnoty321 Dodavatelé
        331. 12.: převod počátečního stavu papíru do spotřeby9 000 Kč501 Spotřeba materiálu112 Materiál na skladě
        431. 12.: konečný stav papíru podle inventury14 500 Kč112 Materiál na skladě501 Spotřeba materiálu
        501 Spotřeba materiálu
        MDD
        • 1180 000 Kč
        • 39 000 Kč
        • 414 500 Kč
        321 Dodavatelé
        MDD
          • 1180 000 Kč
          • 237 800 Kč
          343 Daň z přidané hodnoty
          MDD
          • 237 800 Kč
            112 Materiál na skladě
            MDD
            • 414 500 Kč
            • 39 000 Kč

            Při způsobu B jdou nákupy rovnou na 501, při uzavírání knih se počáteční stav převede do spotřeby a konečný stav podle evidence se vrátí na 112 (ČÚS č. 015, bod 4.3.1). Spotřeba papíru za rok je 9 000 + 180 000 − 14 500 = 174 500 Kč a na 112 přejde do roku 2027 stav 14 500 Kč.

            Cvičení 3: Inventura zboží s mankem, přebytkem a přirozeným úbytkem

            Elektro Kalich s.r.o. účtuje zboží způsobem A. Inventura k 31. 12. 2026 zjistila manko kabelů za 2 400 Kč, za které odpovídá skladník; firma mu náhradu předepíše a skladník ji 31. 12. zaplatí v hotovosti do pokladny. Dále zjistila přebytek zásuvek za 600 Kč, který nevznikl chybným vyskladněním (kabely a zásuvky nelze zaměnit), a úbytek prodávaného ředidla odpařením za 300 Kč v rámci normy přirozených úbytků stanovené vnitřní směrnicí.

            Účetní případČástkaMDD
            1Manko kabelů2 400 Kč??
            2Předpis náhrady manka skladníkovi2 400 Kč??
            3Skladník zaplatí náhradu v hotovosti2 400 Kč??
            4Přebytek zásuvek600 Kč??
            5Úbytek ředidla v rámci normy přirozených úbytků300 Kč??
            Ukázat řešení
            Účetní případČástkaMDD
            1Manko kabelů2 400 Kč549 Manka a škody z provozní činnosti132 Zboží na skladě a v prodejnách
            2Předpis náhrady manka skladníkovi2 400 Kč335 Pohledávky za zaměstnanci648 Ostatní provozní výnosy
            3Skladník zaplatí náhradu v hotovosti2 400 Kč211 Pokladna335 Pohledávky za zaměstnanci
            4Přebytek zásuvek600 Kč132 Zboží na skladě a v prodejnách648 Ostatní provozní výnosy
            5Úbytek ředidla v rámci normy přirozených úbytků300 Kč504 Prodané zboží132 Zboží na skladě a v prodejnách
            549 Manka a škody z provozní činnosti
            MDD
            • 12 400 Kč
              132 Zboží na skladě a v prodejnách
              MDD
              • 4600 Kč
              • 12 400 Kč
              • 5300 Kč
              335 Pohledávky za zaměstnanci
              MDD
              • 22 400 Kč
              • 32 400 Kč
              648 Ostatní provozní výnosy
              MDD
                • 22 400 Kč
                • 4600 Kč
                211 Pokladna
                MDD
                • 32 400 Kč
                  504 Prodané zboží
                  MDD
                  • 5300 Kč

                    Manko jde na 549 a náhrada od odpovědné osoby na 648 (ČÚS č. 007, body 3.2.1 a 3.7). Manko s přebytkem se nevyrovnává, protože nejde o zaměnitelné druhy (bod 3.4), takže přebytek nakoupeného zboží je výnosem na 648. Úbytek v rámci normy není manko a u zboží jde na 504. Manko je celé daňovým výdajem, protože ho kryje náhrada.

                    Otestujte se

                    8 otázek z celé kapitoly. Ke každé je vysvětlení, proč je odpověď správná.

                    1. Které způsoby ocenění výdeje stejného druhu zásob připouští zákon o účetnictví vedle skutečné ceny každého kusu?

                      1. FIFO a LIFO
                      2. Vážený průměr a LIFO
                      3. FIFO a vážený průměr
                      4. Jen vážený průměr
                      Ukázat odpověď

                      Správná odpověď: C, FIFO a vážený průměr

                      § 25 odst. 4 zákona o účetnictví uvádí vážený aritmetický průměr a způsob, kdy první cena přírůstku je první cenou úbytku (FIFO). Metodu LIFO zákon neuvádí.

                    2. Sklad má 100 ks po 50 Kč, firma dokoupí 100 ks po 60 Kč a vydá 150 ks. Kolik činí výdej oceněný metodou FIFO?

                      1. 7 500 Kč
                      2. 8 000 Kč
                      3. 8 250 Kč
                      4. 9 000 Kč
                      Ukázat odpověď

                      Správná odpověď: B, 8 000 Kč

                      FIFO vydá nejdřív 100 ks po 50 Kč a pak 50 ks po 60 Kč, celkem 8 000 Kč. Vážený průměr by dal 150 × 55 = 8 250 Kč; 7 500 a 9 000 Kč by vyšly, kdyby se celý výdej ocenil jen jednou z cen.

                    3. Jak často se musí nejméně přepočítat vážený aritmetický průměr u zásob?

                      1. Jednou za den
                      2. Jednou za týden
                      3. Jednou za rok
                      4. Jednou za měsíc
                      Ukázat odpověď

                      Správná odpověď: D, Jednou za měsíc

                      Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb. se vážený aritmetický průměr počítá nejméně jednou za měsíc. Častěji, třeba po každém příjmu, ho firma přepočítávat smí.

                    4. Za jaké podmínky smí firma účtovat zásoby způsobem B?

                      1. Vede průkaznou evidenci zásob
                      2. Má roční obrat pod 10 milionů Kč
                      3. Neprodává žádné zboží
                      4. Dělá inventuru každý měsíc
                      Ukázat odpověď

                      Správná odpověď: A, Vede průkaznou evidenci zásob

                      Vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 9 odst. 7 podmiňuje způsob B průkaznou evidencí, ze které lze v průběhu roku prokázat stav zásob včetně ocenění. Obrat, druh zásob ani měsíční inventura podmínkou nejsou.

                    5. Přebytek materiálu prokazatelně vznikl tím, že se materiál dříve chybně vyskladnil. Kam se zaúčtuje?

                      1. Ve prospěch 648
                      2. Ve prospěch 668
                      3. Ve prospěch 501
                      4. Ve prospěch 583
                      Ukázat odpověď

                      Správná odpověď: C, Ve prospěch 501

                      Přebytek nakoupených zásob z chybného vyskladnění se účtuje ve prospěch účtu skupiny 50, tedy 501 (ČÚS č. 007, bod 3.1 písm. c)). Jinak by šel na 648; 668 je finanční výnos a 583 patří k výrobkům.

                    6. V jakém období smí firma provést periodickou inventuru zásob k rozvahovému dni?

                      1. Jen přesně k rozvahovému dni
                      2. Od 2 měsíců před do 4 měsíců po rozvahovém dni
                      3. Kdykoli během účetního období
                      4. Od 4 měsíců před do 2 měsíců po rozvahovém dni
                      Ukázat odpověď

                      Správná odpověď: D, Od 4 měsíců před do 2 měsíců po rozvahovém dni

                      Periodickou inventuru lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit nejpozději dva měsíce po něm (§ 30 odst. 6 zákona o účetnictví). Během roku lze inventarizovat jen průběžně podle § 29 odst. 2.

                    7. Skladník uhradí manko zboží, za které odpovídá. Jak firma zaúčtuje předpis náhrady?

                      1. MD 549 / D 335
                      2. MD 335 / D 648
                      3. MD 335 / D 132
                      4. MD 211 / D 549
                      Ukázat odpověď

                      Správná odpověď: B, MD 335 / D 648

                      Pohledávka za odpovědnou osobou se účtuje na 335 souvztažně ve prospěch jiných provozních výnosů, tedy 648 (ČÚS č. 007, bod 3.7). Samotné manko už je zaúčtované MD 549 / D 132.

                    8. Kam se při způsobu A zaúčtuje úbytek zboží v rámci norem přirozených úbytků?

                      1. Na vrub 504
                      2. Na vrub 549
                      3. Na vrub 548
                      4. Nezaúčtuje se
                      Ukázat odpověď

                      Správná odpověď: A, Na vrub 504

                      Ztráty v rámci norem přirozených úbytků nejsou mankem a u nakoupených zásob jdou na vrub účtu skupiny 50, u zboží 504 (ČÚS č. 007, bod 3.2.1). Na 549 patří jen manko.

                    Časté otázky

                    Jaký je rozdíl mezi způsobem A a B u zásob?

                    Způsob A účtuje průběžně každý příjem na sklad a každý výdej na účtech třídy 1. Způsob B účtuje nákupy rovnou do nákladů a na účtech zásob jen počáteční a konečný stav na konci roku (§ 9 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

                    Co patří do pořizovací ceny zásob?

                    Cena zásoby a náklady s pořízením související, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Nepatří sem úroky z úvěrů, kurzové rozdíly a smluvní sankce (§ 49 odst. 1 vyhlášky).

                    Smím zásoby oceňovat metodou LIFO?

                    Ne. Vedle skutečné pořizovací ceny každého kusu připouští zákon o účetnictví u stejného druhu zásob jen vážený aritmetický průměr a metodu FIFO (§ 25 odst. 4).

                    Jak zaúčtovat manko zásob?

                    Manko nad normy přirozených úbytků se účtuje MD 549 / D účet zásob. Pokud ho uhradí odpovědný zaměstnanec, náhrada se zaúčtuje MD 335 / D 648.

                    Kdy se musí dělat inventura zásob?

                    K rozvahovému dni; inventuru lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před ním a ukončit nejpozději dva měsíce po něm. U zásob vedených podle druhů nebo míst uložení lze inventarizovat průběžně, každý druh aspoň jednou za účetní období.