Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč

Co je účetnictví a k čemu slouží

Zákon o účetnictví popisuje účetnictví jako soustavu účetních záznamů (§ 4 odst. 10). Podnikatel v ní podvojnými zápisy zachycuje stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále náklady, výnosy a výsledek hospodaření (§ 2 odst. 1).

Účetnictví má odpovídat na tři otázky: co firma má (majetek), z jakých zdrojů ho pořídila (vlastní kapitál a dluhy) a jestli za období vydělala, nebo prodělala. Odpovědi shrnuje účetní závěrka. Zákon chce, aby podávala věrný a poctivý obraz finanční situace, podle kterého může uživatel činit ekonomická rozhodnutí (§ 7 odst. 1). Uživatelem je vedení firmy, společník, banka, dodavatel i finanční úřad, protože daň z příjmů se u účetní jednotky počítá z výsledku hospodaření (§ 23 odst. 2 zákona o daních z příjmů).

Účetní jednotka

Ten, kdo vede účetnictví podle zákona o účetnictví, typicky s.r.o. nebo a.s.

Účetní případ

Skutečnost, která je předmětem účetnictví, například prodej služby, nákup materiálu nebo výplata mzdy (§ 6 odst. 1).

Účetní doklad

Průkazný záznam, kterým se účetní případ zachycuje. Bez dokladu se neúčtuje (§ 6 odst. 2), podrobně v kapitole Účetní doklady.

Účetní zápis a účetní kniha

Zápis na účty v účetních knihách, tedy v deníku a hlavní knize (§ 12 a 13). Jak zápis vypadá, vysvětluje kapitola Účty a podvojný zápis.

Účetní závěrka

Rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha sestavené k rozvahovému dni (§ 18 odst. 1, § 19 odst. 1).

Vedle finančního účetnictví si firma může vést vnitropodnikové účetnictví, například náklady podle zakázek. Jeho formu si určí sama (Český účetní standard pro podnikatele č. 001, bod 2.5).

Kdo musí vést účetnictví

Okruh účetních jednotek vymezuje § 1 odst. 2 zákona o účetnictví. Pro podnikatele jsou podstatné tyto skupiny.

Ostatní podnikající fyzické osoby účetní jednotkou nejsou, neukládá-li jim účetnictví zvláštní předpis (§ 1 odst. 2 písm. h)). Základ daně zjišťují z daňové evidence, nebo uplatní výdaje procentem z příjmů či paušální daň, viz Účetnictví, daňová evidence, nebo paušál.

Fyzická osoba, která účetnictví vede, s ním může skončit nejdříve po pěti po sobě jdoucích účetních obdobích. Výjimkou je ukončení činnosti (§ 4 odst. 7).

Rozsah účetnictví a kategorie účetních jednotek

Účetní jednotky vedou účetnictví v plném rozsahu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 9 odst. 1). Zjednodušený rozsah, ve kterém lze například spojit deník s hlavní knihou (§ 13a), mohou vést malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu. Z právnických osob ale jen ty vyjmenované v § 9 odst. 4, například spolky, ústavy, společenství vlastníků jednotek nebo bytová družstva. S.r.o. a a.s. proto účtují vždy v plném rozsahu. Jednoduché účetnictví (§ 1f) je vyhrazeno některým neziskovým subjektům a podnikatele se netýká.

Plný rozsah účetnictví neznamená plný rozsah závěrky. Podle kategorie účetní jednotky se řídí, jak podrobnou rozvahu a přílohu firma sestavuje, zda potřebuje audit a výroční zprávu. Kategorii určují tři hraniční hodnoty k rozvahovému dni. Účetní jednotka patří do nižší kategorie, pokud nepřekračuje aspoň dvě z nich (§ 1b).

• V prvním účetním období se jednotka zařadí podle toho, jaké hodnoty lze důvodně předpokládat k prvnímu rozvahovému dni (§ 1e odst. 1).
• Kategorie se mění až tehdy, když jednotka hranice překročí, nebo je přestane překračovat, ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech. Změna platí od začátku následujícího účetního období (§ 1e odst. 2).
• Subjekt veřejného zájmu, například banka nebo pojišťovna, je vždy velkou účetní jednotkou (§ 1b odst. 5).
• Účetní závěrku ověřenou auditorem musí mít střední a velké účetní jednotky, ostatní jen tehdy, když to stanoví zvláštní předpis (§ 20 odst. 1). Co z kategorie plyne pro výkazy, popisuje kapitola Účetní závěrka.

Účetnictví, daňová evidence, nebo paušál

Podnikatel, který není účetní jednotkou, volí mezi daňovou evidencí, výdaji procentem z příjmů (výdajovým paušálem) a paušální daní. Všechny tři režimy slouží jen pro daň z příjmů a pojistné, nejsou to účetnictví.

• Daňová evidence pracuje s příjmy a výdaji, tedy s penězi skutečně přijatými a zaplacenými. Účetnictví zachytí výnos už v období, kdy jste službu poskytli, i když zákazník zaplatí později, viz řešený příklad.
• Rozhodné příjmy pro paušální daň jsou v 1. pásmu 1 000 000 Kč, ve 2. pásmu 1 500 000 Kč a ve 3. pásmu 2 000 000 Kč. Tvoří-li aspoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti příjmy, ke kterým lze uplatnit výdaje 80 % nebo 60 %, jsou hranice 1. a 2. pásma vyšší (§ 2a odst. 5 ZDP). Vstup se oznamuje finančnímu úřadu do 10. ledna, kdo začíná podnikat později, do dne zahájení činnosti (§ 38lc ZDP).
• Způsob uplatnění výdajů procentem z příjmů nelze zpětně měnit (§ 7 odst. 7 ZDP). O režimu proto rozhodněte před podáním přiznání s ohledem na celý rok.
• Konkrétní částky roku 2026 najdete v přehledu Sazby a limity, srovnání daně a pojistného spočítá kalkulačka daně OSVČ a kalkulačka paušální daně. Daňové evidenci se podrobně věnuje kapitola Daňová evidence OSVČ.

Právní rámec účetnictví podnikatelů

České účetnictví stojí na zákoně, prováděcí vyhlášce a Českých účetních standardech. Daňové zákony k nim přidávají pravidla pro základ daně a daňové doklady.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Určuje, kdo účtuje, náležitosti dokladů, účetní knihy, závěrku, oceňování, inventarizaci a úschovu záznamů. Účetní jednotka musí dodržovat směrnou účtovou osnovu, uspořádání položek závěrky a účetní metody stanovené prováděcími předpisy (§ 4 odst. 8).

Vyhláška č. 500/2002 Sb.

Prováděcí předpis pro podnikatele v podvojném účetnictví. Stanoví uspořádání rozvahy a výkazu zisku a ztráty (přílohy č. 1 až 3), obsah přílohy v závěrce, směrnou účtovou osnovu (příloha č. 4) a účetní metody.

České účetní standardy pro podnikatele

Standardy číslované 001 až 024 (dva z nich jsou zrušené) vydává Ministerstvo financí. Popisují postupy účtování, například otevírání a uzavírání knih, zásoby nebo dlouhodobý majetek. Podnikatel se od nich může odchýlit, jen pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz, a odchylku musí vysvětlit v příloze (§ 36 odst. 1).

Vnitřní předpisy účetní jednotky

Firma sama stanoví oprávnění k podpisovým záznamům (povinně podle § 33a odst. 10), účtový rozvrh (§ 14 odst. 2) a odpisový plán (§ 56 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Oběh dokladů nebo hranici dlouhodobého majetku upravuje směrnicí podle svých potřeb.

Účetní metody se v daném účetním období použijí ve znění platném na jeho počátku (§ 4 odst. 15). Změna vyhlášky v průběhu roku se proto obvykle projeví až od dalšího účetního období. Jak osnova a rozvrh vypadají v praxi, ukazuje kapitola Účtová osnova.

Účetní období a rozvahový den

Účetním obdobím je dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Buď se shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem, který začíná prvním dnem jiného měsíce než ledna (§ 3 odst. 2). Do účetního období se účtují skutečnosti, se kterými časově a věcně souvisí.

• Vznikne-li účetní jednotka v posledních třech měsících kalendářního roku, může být první účetní období delší než dvanáct měsíců (§ 3 odst. 4 písm. a)). S.r.o. zapsaná do obchodního rejstříku 15. 10. 2026 tak může mít první účetní období až do 31. 12. 2027.
• Hospodářský rok lze zavést po oznámení správci daně z příjmů nejméně tři měsíce před změnou (§ 3 odst. 5), nová účetní jednotka do 30 dnů ode dne vzniku (§ 3 odst. 6).
• Rozvahový den je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období, v ostatních případech, například při vstupu do likvidace, jde o mimořádnou závěrku (§ 19 odst. 1).
• Počáteční zůstatky rozvahových účtů nového období musí navazovat na konečné zůstatky předchozího období (§ 19 odst. 4).

V Saldu nastavíte hospodářský rok v Nastavení na kartě Účetnictví a DPH v poli Hospodářský rok začíná.

Účetní zásady

Zákon o účetnictví nemá jeden seznam zásad, vyplývají z jeho jednotlivých ustanovení. Tyto zásady potkáte v každé kapitole učebnice.

Věrný a poctivý obraz

Obsah položek závěrky odpovídá skutečnosti a účetní metody se používají tak, aby k tomu vedly. Když by zvolená metoda skutečný stav zastírala, musí účetní jednotka zvolit jinou (§ 7 odst. 1 a 2).

Akruální princip

Náklady a výnosy se účtují do období, se kterým časově a věcně souvisí, bez ohledu na to, kdy byly zaplaceny (§ 3 odst. 1).

Nepřetržité trvání

Metody se používají s předpokladem, že účetní jednotka bude v činnosti pokračovat. Hrozí-li opak, musí postup změnit a uvést to v příloze (§ 7 odst. 3).

Stálost metod

Uspořádání položek a způsoby oceňování se mezi obdobími nemění, ledaže je důvod, například zpřesnění věrného zobrazení; změna se zdůvodní v příloze (§ 7 odst. 4).

Zákaz kompenzace

Aktiva a pasiva, náklady a výnosy se účtují a vykazují samostatně, bez vzájemného zúčtování, s výjimkou případů, které připouštějí účetní metody (§ 7 odst. 6).

Opatrnost

K rozvahovému dni se zahrnují jen dosažené zisky, ale všechna předvídatelná rizika, možné ztráty a snížení hodnoty, které jsou známy do sestavení závěrky (§ 25 odst. 3). Nástroji opatrnosti jsou rezervy, opravné položky a odpisy (§ 26 odst. 3).

Oceňování historickými cenami

Majetek se oceňuje pořizovací cenou, vlastními náklady, jmenovitou hodnotou, případně reprodukční pořizovací cenou (§ 25 odst. 1).

Významnost

Informace je významná, pokud by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele (§ 19 odst. 7).

Účetnictví musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a přehledné (§ 8 odst. 1). Vede se v českém jazyce (§ 4 odst. 13) a v české měně; euro, americký dolar nebo britská libra jsou měnou účetnictví jen tehdy, je-li to funkční měna účetní jednotky (§ 24a odst. 1).

Shrnutí

• Účetnictví podvojnými zápisy zachycuje majetek, závazky, náklady, výnosy a výsledek hospodaření.
• Účtovat musí právnické osoby, podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, podnikatelé s ročním obratem nad 25 000 000 Kč (od druhého roku po překročení) a ti, kdo se pro účetnictví rozhodnou. Fyzická osoba může skončit nejdříve po pěti letech.
• Ostatní OSVČ vedou daňovou evidenci, nebo uplatní výdajový paušál či paušální daň, které slouží jen pro daň a pojistné.
• Kategorie účetní jednotky podle aktiv, obratu a zaměstnanců určuje rozsah závěrky a povinnost auditu.
• Pravidla stanoví zákon č. 563/1991 Sb., vyhláška č. 500/2002 Sb. a České účetní standardy.
• Účetní období má dvanáct měsíců a je buď kalendářním, nebo hospodářským rokem.
• Klíčové zásady jsou věrný a poctivý obraz, akruální princip, opatrnost, stálost metod, zákaz kompenzace a nepřetržité trvání.

Časté otázky