Učebnice účetnictví · kapitola 1 z 16
Úvod do účetnictví: kdo účtuje, podle čeho a proč
Z účetnictví firma, společníci, banka i finanční úřad zjistí, co podnik vlastní, komu dluží a kolik vydělal. Kapitola vysvětluje, kdo musí účtovat, čím se účetnictví liší od daňové evidence a paušálu a na jakých předpisech a zásadách stojí.
- 14 minut čtení
- 5 rychlých otázek
- 8 otázek v kvízu
Co se v kapitole naučíte
- Vysvětlit, k čemu slouží účetnictví a co je účetní případ, účetní doklad a účetní závěrka
- Určit, kdo musí vést účetnictví a od kterého dne
- Rozlišit podvojné účetnictví, daňovou evidenci, výdajový paušál a paušální daň
- Zařadit firmu do kategorie účetní jednotky podle aktiv, obratu a počtu zaměstnanců
- Popsat účetní období a hlavní účetní zásady, například akruální princip a opatrnost
Na této stránce
Co je účetnictví a k čemu slouží
Zákon o účetnictví popisuje účetnictví jako soustavu účetních záznamů (§ 4 odst. 10). Podnikatel v ní podvojnými zápisy zachycuje stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále náklady, výnosy a výsledek hospodaření (§ 2 odst. 1).
Účetnictví má odpovídat na tři otázky: co firma má (majetek), z jakých zdrojů ho pořídila (vlastní kapitál a dluhy) a jestli za období vydělala, nebo prodělala. Odpovědi shrnuje účetní závěrka. Zákon chce, aby podávala věrný a poctivý obraz finanční situace, podle kterého může uživatel činit ekonomická rozhodnutí (§ 7 odst. 1). Uživatelem je vedení firmy, společník, banka, dodavatel i finanční úřad, protože základ daně z příjmů účetní jednotky vychází z výsledku hospodaření (§ 23 odst. 2 zákona o daních z příjmů).
- Účetní jednotka
- Ten, kdo vede účetnictví podle zákona o účetnictví, typicky s.r.o. nebo a.s.
- Účetní případ
- Skutečnost, která je předmětem účetnictví, například prodej služby, nákup materiálu nebo výplata mzdy (§ 6 odst. 1).
- Účetní doklad
- Průkazný záznam, kterým se účetní případ zachycuje. Bez dokladu se neúčtuje (§ 6 odst. 2), podrobně v kapitole Účetní doklady.
- Účetní zápis a účetní kniha
- Zápis na účty v účetních knihách, zejména v deníku a hlavní knize (§ 12 a 13). Jak zápis vypadá, vysvětluje kapitola Účty a podvojný zápis.
- Účetní závěrka
- Rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha sestavené k rozvahovému dni (§ 18 odst. 1, § 19 odst. 1).
Vedle finančního účetnictví si firma může vést vnitropodnikové účetnictví, například náklady podle zakázek. Jeho formu si určí sama (Český účetní standard pro podnikatele č. 001, bod 2.5).
Kdo musí vést účetnictví
Okruh účetních jednotek vymezuje § 1 odst. 2 zákona o účetnictví. Pro podnikatele jsou podstatné tyto skupiny.
| Kdo | Od kdy účtuje | Ustanovení |
|---|---|---|
| Právnická osoba se sídlem v ČR, například s.r.o., a.s., družstvo nebo spolek | Ode dne vzniku do dne zániku | § 1 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 1 |
| Zahraniční právnická osoba, která v ČR podniká a podle práva svého státu je účetní jednotkou nebo musí účtovat | Ode dne zahájení činnosti v ČR do jejího ukončení | § 1 odst. 2 písm. b), § 4 odst. 1 |
| Fyzická osoba – podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku | Ode dne zápisu do dne výmazu | § 1 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 2 |
| Podnikatel – fyzická osoba, jehož obrat podle zákona o DPH včetně osvobozených plnění přesáhl za předchozí kalendářní rok 25 000 000 Kč | Od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stal účetní jednotkou | § 1 odst. 2 písm. e), § 4 odst. 3 |
| Fyzická osoba, která se pro účetnictví rozhodne sama | Od prvního dne účetního období po rozhodnutí, nebo hned od zahájení podnikání | § 1 odst. 2 písm. f), § 4 odst. 4 |
| Podnikatel sdružený ve společnosti podle občanského zákoníku, je-li některý ze společníků účetní jednotkou | Od prvního dne účetního období následujícího po období, kdy se stal společníkem nebo kdy se některý ze společníků stal účetní jednotkou | § 1 odst. 2 písm. g), § 4 odst. 5 |
Ostatní podnikající fyzické osoby účetní jednotkou nejsou, neukládá-li jim účetnictví zvláštní předpis (§ 1 odst. 2 písm. h)). Základ daně zjišťují z daňové evidence, nebo uplatní výdaje procentem z příjmů či paušální daň, viz Účetnictví, daňová evidence, nebo paušál.
Fyzická osoba, která účetnictví vede, s ním může skončit nejdříve po pěti po sobě jdoucích účetních obdobích. Výjimkou je ukončení činnosti (§ 4 odst. 7).
Rozsah účetnictví a kategorie účetních jednotek
Účetní jednotky vedou účetnictví v plném rozsahu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 9 odst. 1). Zjednodušený rozsah, ve kterém lze například spojit deník s hlavní knihou (§ 13a), mohou vést malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu. Z právnických osob ale jen ty vyjmenované v § 9 odst. 4, například spolky, ústavy, společenství vlastníků jednotek nebo bytová družstva. S.r.o. a a.s. proto účtují vždy v plném rozsahu. Jednoduché účetnictví (§ 1f) smí vést jen spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církevní právnické osoby a honební společenstva, které nejsou plátci DPH a mají příjmy i majetek do 3 000 000 Kč. Obchodní společnosti ani podnikající fyzické osoby ho vést nemohou.
Plný rozsah účetnictví neznamená plný rozsah závěrky. Podle kategorie účetní jednotky se řídí, jak podrobnou rozvahu a přílohu firma sestavuje, zda potřebuje audit a výroční zprávu. Kategorii určují tři hraniční hodnoty k rozvahovému dni. Účetní jednotka patří do nižší kategorie, pokud nepřekračuje aspoň dvě z nich (§ 1b).
| Kategorie | Aktiva celkem | Roční úhrn čistého obratu | Průměrný počet zaměstnanců |
|---|---|---|---|
| Mikro | do 11 000 000 Kč | do 22 000 000 Kč | do 10 |
| Malá | do 120 000 000 Kč | do 240 000 000 Kč | do 50 |
| Střední | do 600 000 000 Kč | do 1 200 000 000 Kč | do 250 |
| Velká | překračuje aspoň 2 hodnoty střední jednotky | – | – |
- V prvním účetním období se jednotka zařadí podle toho, jaké hodnoty lze důvodně předpokládat k prvnímu rozvahovému dni (§ 1e odst. 1).
- Kategorie se mění až tehdy, když jednotka hranice překročí, nebo je přestane překračovat, ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech. Změna platí od začátku následujícího účetního období (§ 1e odst. 2).
- Subjekt veřejného zájmu, například banka nebo pojišťovna, je vždy velkou účetní jednotkou (§ 1b odst. 5).
- Účetní závěrku ověřenou auditorem musí mít střední a velké účetní jednotky, ostatní jen tehdy, když to stanoví zvláštní předpis (§ 20 odst. 1). Tak to platí od účetního období započatého 1. ledna 2026 nebo později; za dřívější období musely audit mít za stanovených podmínek i malé účetní jednotky (čl. II bod 1 zákona č. 316/2025 Sb.). Co z kategorie plyne pro výkazy, popisuje kapitola Účetní závěrka.
Účetnictví, daňová evidence, nebo paušál
Podnikatel, který není účetní jednotkou, volí mezi daňovou evidencí, výdaji procentem z příjmů (výdajovým paušálem) a paušální daní. Všechny tři režimy slouží jen pro daň z příjmů a pojistné, nejsou to účetnictví.
| Režim | Kdo ho používá | Co se eviduje | Jak vznikne daň |
|---|---|---|---|
| Podvojné účetnictví | Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 zákona o účetnictví, fyzická osoba i dobrovolně | Majetek, závazky, náklady a výnosy v období, se kterým věcně a časově souvisí, podvojnými zápisy | Z výsledku hospodaření upraveného podle zákona o daních z příjmů (§ 23 odst. 2 písm. a) ZDP) |
| Daňová evidence | Podnikající fyzická osoba, která nevede účetnictví a uplatňuje skutečné výdaje (§ 7 odst. 13 ZDP) | Příjmy a výdaje v členění pro základ daně, majetek a dluhy (§ 7b odst. 1 ZDP) | Z rozdílu příjmů a výdajů (§ 23 odst. 2 písm. b) ZDP) |
| Výdajový paušál | Podnikající fyzická osoba, která neuplatňuje skutečné výdaje (§ 7 odst. 7 ZDP) | Záznamy o příjmech a evidence pohledávek z podnikání (§ 7 odst. 8 ZDP) | Příjmy minus 80, 60, 40 nebo 30 % podle druhu příjmů, nejvýše 1 600 000, 1 200 000, 800 000 nebo 600 000 Kč |
| Paušální daň | OSVČ, která mimo jiné není plátcem DPH, nevykonává závislou činnost (kromě příjmů zdaněných srážkovou daní) a vejde se do rozhodných příjmů pásma (§ 2a ZDP) | Příjmy kvůli hlídání limitu pásma; s příjmy různých procent paušálu povinně (§ 7a odst. 8 ZDP) | Jedna měsíční platba za daň, sociální a zdravotní pojištění |
- Daňová evidence pracuje s příjmy a výdaji, tedy hlavně s penězi skutečně přijatými a zaplacenými (výdajem jsou ale i odpisy majetku). Účetnictví zachytí výnos už v období, kdy jste službu poskytli, i když zákazník zaplatí později, viz řešený příklad.
- Rozhodné příjmy pro paušální daň jsou v 1. pásmu 1 000 000 Kč, ve 2. pásmu 1 500 000 Kč a ve 3. pásmu 2 000 000 Kč. Tvoří-li aspoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti příjmy, ke kterým lze uplatnit výdaje 80 % nebo 60 %, jsou hranice 1. a 2. pásma vyšší (§ 2a odst. 5 ZDP). Vstup se oznamuje finančnímu úřadu do 10. ledna, kdo začíná podnikat později, do dne zahájení činnosti (§ 38lc ZDP).
- Způsob uplatnění výdajů procentem z příjmů nelze zpětně měnit (§ 7 odst. 7 ZDP). O režimu proto rozhodněte před podáním přiznání s ohledem na celý rok.
- Konkrétní částky roku 2026 najdete v přehledu Sazby a limity, srovnání daně a pojistného spočítá kalkulačka daně OSVČ a kalkulačka paušální daně. Daňové evidenci se podrobně věnuje kapitola Daňová evidence OSVČ.
Jak to vede Saldo
S.r.o. a jiná právnická osoba má v Saldu vždy podvojné účetnictví. OSVČ volí v Nastavení na kartě Účetnictví a DPH v poli Vedení účetnictví podvojné účetnictví, daňovou evidenci, výdajový paušál, nebo paušální daň, viz Nastavit režim účetnictví a DPH. Průvodce založením firmy u OSVČ porovná daň a pojistné při daňové evidenci, výdajovém paušálu a paušální dani (Krok 3: Jak podnikáte). V podvojném účetnictví Saldo vytváří účetní zápisy MD a Dal, v ostatních režimech vede peněžní deník.
Právní rámec účetnictví podnikatelů
České účetnictví stojí na zákoně, prováděcí vyhlášce a Českých účetních standardech. Daňové zákony k nim přidávají pravidla pro základ daně a daňové doklady.
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
- Určuje, kdo účtuje, náležitosti dokladů, účetní knihy, závěrku, oceňování, inventarizaci a úschovu záznamů. Účetní jednotka musí dodržovat směrnou účtovou osnovu, uspořádání položek závěrky a účetní metody stanovené prováděcími předpisy (§ 4 odst. 8).
- Vyhláška č. 500/2002 Sb.
- Prováděcí předpis pro podnikatele v podvojném účetnictví. Stanoví uspořádání rozvahy a výkazu zisku a ztráty (přílohy č. 1 až 3), obsah přílohy v závěrce, směrnou účtovou osnovu (příloha č. 4) a účetní metody.
- České účetní standardy pro podnikatele
- Standardy číslované 001 až 024 (dva z nich jsou zrušené) vydává Ministerstvo financí. Popisují postupy účtování, například otevírání a uzavírání knih, zásoby nebo dlouhodobý majetek. Podnikatel se od nich může odchýlit, jen pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz, a odchylku musí vysvětlit v příloze (§ 36 odst. 1).
- Vnitřní předpisy účetní jednotky
- Firma sama stanoví oprávnění k podpisovým záznamům (povinně podle § 33a odst. 10), účtový rozvrh (§ 14 odst. 2) a odpisový plán (§ 56 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Oběh dokladů nebo hranici dlouhodobého majetku upravuje směrnicí podle svých potřeb.
Účetní metody se v daném účetním období použijí ve znění platném na jeho počátku (§ 4 odst. 15). Změna vyhlášky v průběhu roku se proto obvykle projeví až od dalšího účetního období. Jak osnova a rozvrh vypadají v praxi, ukazuje kapitola Účtová osnova.
Účetní období a rozvahový den
Účetním obdobím je dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Buď se shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem, který začíná prvním dnem jiného měsíce než ledna (§ 3 odst. 2). Do účetního období se účtují skutečnosti, se kterými časově a věcně souvisí.
- Vznikne-li účetní jednotka v posledních třech měsících kalendářního roku, může být první účetní období delší než dvanáct měsíců (§ 3 odst. 4 písm. a)). S.r.o. zapsaná do obchodního rejstříku 15. 10. 2026 tak může mít první účetní období až do 31. 12. 2027.
- Hospodářský rok lze zavést po oznámení správci daně z příjmů nejméně tři měsíce před změnou, nebo před koncem běžného účetního období, nastane-li dřív (§ 3 odst. 5), nová účetní jednotka do 30 dnů ode dne vzniku (§ 3 odst. 6).
- Rozvahový den je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období, v ostatních případech, například při vstupu do likvidace, jde o mimořádnou závěrku (§ 19 odst. 1).
- Počáteční zůstatky rozvahových účtů nového období musí navazovat na konečné zůstatky předchozího období (§ 19 odst. 4).
V Saldu nastavíte hospodářský rok v Nastavení na kartě Účetnictví a DPH v poli Hospodářský rok začíná. Účetní období je v Saldu vždy dvanáct měsíců; prodloužené první období ani přechodné kratší období při změně nepodporuje.
Účetní zásady
Zákon o účetnictví nemá jeden seznam zásad, vyplývají z jeho jednotlivých ustanovení. Tyto zásady potkáte v každé kapitole učebnice.
- Věrný a poctivý obraz
- Obsah položek závěrky odpovídá skutečnosti a účetní metody se používají tak, aby k tomu vedly. Když by zvolená metoda skutečný stav zastírala, musí účetní jednotka zvolit jinou (§ 7 odst. 1 a 2).
- Akruální princip
- Náklady a výnosy se účtují do období, se kterým časově a věcně souvisí, bez ohledu na to, kdy byly zaplaceny (§ 3 odst. 1).
- Nepřetržité trvání
- Metody se používají s předpokladem, že účetní jednotka bude v činnosti pokračovat. Hrozí-li opak, musí postup změnit a uvést to v příloze (§ 7 odst. 3).
- Stálost metod
- Uspořádání položek a způsoby oceňování se mezi obdobími nemění, ledaže se změní předmět činnosti nebo změna zpřesní věrné zobrazení či zlepší vypovídací schopnost závěrky; zdůvodní se v příloze (§ 7 odst. 4).
- Zákaz kompenzace
- Aktiva a pasiva, náklady a výnosy se účtují a vykazují samostatně, bez vzájemného zúčtování, s výjimkou případů, které připouštějí účetní metody (§ 7 odst. 6).
- Opatrnost
- K rozvahovému dni se zahrnují jen dosažené zisky, ale všechna předvídatelná rizika, možné ztráty a snížení hodnoty, které jsou známy do sestavení závěrky (§ 25 odst. 3). Nástroji opatrnosti jsou rezervy, opravné položky a odpisy (§ 26 odst. 3).
- Oceňování historickými cenami
- Majetek se oceňuje pořizovací cenou, vlastními náklady, jmenovitou hodnotou, případně reprodukční pořizovací cenou (§ 25 odst. 1).
- Významnost
- Informace je významná, pokud by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele (§ 19 odst. 7).
Účetnictví musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a vedené způsobem zaručujícím trvalost záznamů (§ 8 odst. 1). Vede se v českém jazyce (§ 4 odst. 13) a v české měně; euro, americký dolar nebo britská libra jsou měnou účetnictví jen tehdy, je-li to funkční měna účetní jednotky (§ 24a odst. 1).
Řešený příklad: služba vyfakturovaná v prosinci, zaplacená v lednu
Modrá dílna s.r.o. (smyšlená firma, není plátcem DPH) opravila zákazníkovi stroj v prosinci 2026, fakturu vystavila 15. 12. 2026 a zákazník zaplatil 12. 1. 2027.
| Účetní případ | Částka | MD | D |
|---|---|---|---|
| 15. 12. 2026 – vydaná faktura za opravu stroje | 30 000 | 311 Odběratelé | 602 Tržby z prodeje služeb |
| 12. 1. 2027 – úhrada faktury na bankovní účet | 30 000 | 221 Bankovní účty | 311 Odběratelé |
Výnos 30 000 Kč patří do roku 2026, kdy byla služba poskytnuta, a zvýší výsledek hospodaření roku 2026. V rozvaze k 31. 12. 2026 je pohledávka za odběratelem. Úhrada v lednu už výsledek neovlivní, jen promění pohledávku v peníze. Kdyby stejnou zakázku měl podnikatel v daňové evidenci, zapsal by příjem až 12. 1. 2027 a zdanil by ho v roce 2027.
Řešený příklad: nájemné zaplacené dopředu
Modrá dílna s.r.o. zaplatila 1. 10. 2026 nájemné za dílnu na dvanáct měsíců dopředu, za říjen 2026 až září 2027, celkem 120 000 Kč.
| Účetní případ | Částka | MD | D |
|---|---|---|---|
| 1. 10. 2026 – úhrada nájemného na 12 měsíců z bankovního účtu | 120 000 | 381 Náklady příštích období | 221 Bankovní účty |
| 31. 12. 2026 – nájemné za říjen až prosinec 2026 do nákladů | 30 000 | 518 Ostatní služby | 381 Náklady příštích období |
| 2027 – nájemné za leden až září 2027 do nákladů | 90 000 | 518 Ostatní služby | 381 Náklady příštích období |
Náklad roku 2026 je jen 30 000 Kč, zbylých 90 000 Kč čeká v rozvaze jako náklad příštích období. Časovému rozlišení se podrobně věnuje kapitola Náklady, výnosy a časové rozlišení.
Shrnutí
- Účetnictví podvojnými zápisy zachycuje majetek, závazky, náklady, výnosy a výsledek hospodaření.
- Účtovat musí právnické osoby, podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, podnikatelé s ročním obratem nad 25 000 000 Kč (od druhého roku po překročení) a ti, kdo se pro účetnictví rozhodnou. Fyzická osoba může skončit nejdříve po pěti účetních obdobích, ledaže ukončí činnost.
- Ostatní OSVČ vedou daňovou evidenci, nebo uplatní výdajový paušál či paušální daň, které slouží jen pro daň a pojistné.
- Kategorie účetní jednotky podle aktiv, obratu a zaměstnanců určuje rozsah závěrky a povinnost auditu.
- Pravidla stanoví zákon č. 563/1991 Sb., vyhláška č. 500/2002 Sb. a České účetní standardy.
- Účetní období má zpravidla dvanáct měsíců a je buď kalendářním, nebo hospodářským rokem.
- Klíčové zásady jsou věrný a poctivý obraz, akruální princip, opatrnost, stálost metod, zákaz kompenzace a nepřetržité trvání.
Otestujte se
8 otázek z celé kapitoly. Ke každé je vysvětlení, proč je odpověď správná.
Nově založená s.r.o. zatím nemá žádné tržby. Smí místo účetnictví vést daňovou evidenci?
Ukázat odpověď
Správná odpověď: B, Ne, právnická osoba účtuje ode dne vzniku
Právnická osoba se sídlem v ČR je účetní jednotkou a účtuje ode dne svého vzniku (§ 1 odst. 2 písm. a) a § 4 odst. 1 zákona o účetnictví). Hranice obratu 25 000 000 Kč platí jen pro podnikající fyzické osoby a plátcovství DPH na povinnost účtovat vliv nemá.
Firma má k rozvahovému dni, stejně jako v předchozích letech, aktiva 30 000 000 Kč, roční čistý obrat 20 000 000 Kč a průměrně 12 zaměstnanců. Do které kategorie účetních jednotek patří?
Ukázat odpověď
Správná odpověď: D, Malá účetní jednotka
Hranice mikro jednotky (11 000 000 Kč aktiv a 10 zaměstnanců) firma překračuje ve dvou hodnotách, hranice malé jednotky (120 000 000 Kč, 240 000 000 Kč a 50 zaměstnanců) nepřekračuje v žádné (§ 1b zákona o účetnictví).
S.r.o. je malou účetní jednotkou a její účetní období začalo 1. 1. 2026. Ukládá jí zákon o účetnictví povinný audit účetní závěrky za toto období?
Ukázat odpověď
Správná odpověď: C, Ne, jen středním a velkým jednotkám
Za účetní období započatá od 1. 1. 2026 musí mít podle § 20 odst. 1 zákona o účetnictví audit jen střední a velké účetní jednotky, ostatní jen podle zvláštního předpisu. Hranice 40 000 000 Kč aktiv pro malé jednotky novela č. 316/2025 Sb. zrušila.
Kadeřnice podniká v řemeslné živnosti (výdajový paušál 80 %) a v roce 2026 měla příjmy 2 500 000 Kč. Kolik výdajů paušálem uplatní?
Ukázat odpověď
Správná odpověď: A, 1 600 000 Kč
Paušál 80 % by dal 2 000 000 Kč, u řemeslné živnosti lze ale uplatnit nejvýše 1 600 000 Kč (§ 7 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů). Limit 1 200 000 Kč platí pro ostatní živnosti s paušálem 60 %.
OSVČ v daňové evidenci vystavila fakturu za službu v prosinci 2026 a zákazník zaplatil v lednu 2027. Do kterého roku zahrne příjem?
Ukázat odpověď
Správná odpověď: C, Do roku 2027
Daňová evidence zachycuje příjmy a výdaje (§ 7b zákona o daních z příjmů) a příjmem je až přijatá platba. Zahrnutí výnosu podle období poskytnutí služby je pravidlo účetnictví, ne daňové evidence.
Firma vedoucí účetnictví zaplatila 1. 10. 2026 nájemné na dvanáct měsíců dopředu, celkem 120 000 Kč. Kolik z této částky je nákladem roku 2026?
Ukázat odpověď
Správná odpověď: B, 30 000 Kč
Do roku 2026 patří nájemné za říjen až prosinec, tedy tři dvanáctiny, 30 000 Kč. Zbylých 90 000 Kč je náklad příštích období, který se zúčtuje do nákladů v roce 2027 (Český účetní standard pro podnikatele č. 017, bod 3.11.1).
Musí se podnikatel, který vede účetnictví, vždy řídit Českými účetními standardy?
Ukázat odpověď
Správná odpověď: A, Ne, smí se odchýlit, pokud zajistí věrný obraz a uvede to v příloze
Účetní jednotky kromě vybraných se od standardů mohou odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz, a odchylku a její důvody musí uvést v příloze účetní závěrky (§ 36 odst. 1 zákona o účetnictví).
Firma k rozvahovému dni ví o sporu, ve kterém pravděpodobně zaplatí náhradu škody, a zároveň doufá v zisk ze zakázky, která ještě není hotová. Jak postupuje podle zásady opatrnosti?
Ukázat odpověď
Správná odpověď: C, Zohlední riziko ztráty, nedosažený zisk ne
Při ocenění k rozvahovému dni se zahrnují jen dosažené zisky, ale všechna předvídatelná rizika a možné ztráty známé do sestavení závěrky (§ 25 odst. 3 zákona o účetnictví). Riziko ze sporu se proto zohlední, například rezervou.
Časté otázky
Musí OSVČ vést účetnictví?
Jen pokud je zapsaná v obchodním rejstříku, její roční obrat přesáhl 25 000 000 Kč (účtuje pak od 1. ledna druhého roku po překročení), je společníkem ve společnosti s účetní jednotkou, ukládá jí to zvláštní předpis, nebo se pro účetnictví sama rozhodne (§ 1 odst. 2 a § 4 odst. 3 zákona o účetnictví). Ostatní OSVČ vedou daňovou evidenci, nebo uplatní paušální výdaje či paušální daň.
Jaký je rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí?
Účetnictví zachycuje náklady a výnosy v období, se kterým souvisejí, a sestavuje se z něj účetní závěrka. Daňová evidence eviduje příjmy a výdaje, majetek a dluhy jen pro daň z příjmů (§ 7b zákona o daních z příjmů).
Může s.r.o. vést daňovou evidenci?
Ne. Právnická osoba se sídlem v ČR je účetní jednotkou ode dne vzniku (§ 1 odst. 2 písm. a) a § 4 odst. 1 zákona o účetnictví).
Musí být účetní období kalendářní rok?
Nemusí. Může jít o hospodářský rok začínající prvním dnem jiného měsíce než ledna. Jeho zavedení se oznamuje správci daně nejméně tři měsíce před změnou, nebo před koncem běžného účetního období, nastane-li dřív (§ 3 odst. 2 a 5 zákona o účetnictví).
Jsou České účetní standardy povinné?
Podnikatel se od nich může odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz, a odchylku s důvody musí uvést v příloze účetní závěrky (§ 36 odst. 1 zákona o účetnictví).
Kdy je firma mikro účetní jednotkou?
Když k rozvahovému dni nepřekračuje aspoň dvě ze tří hodnot: aktiva celkem 11 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 22 000 000 Kč a průměrně 10 zaměstnanců (§ 1b odst. 1 zákona o účetnictví). Subjekt veřejného zájmu je ale vždy velkou účetní jednotkou a kategorie se mění až po dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech (§ 1b odst. 5, § 1e odst. 2).